20.Dřevěné stropní konstrukce

Dřevěné stopy se běžně používaly v bytových, občanských i zemědělských stavbách z důvodu snadného opracování dřeva a tím snadné a rychlé výstavbě stropní konstrukce, okamžité únosnosti, vhodnosti pro atypické stavby, poměrně dobrá tepelná i zvuková izolace a konstrukční spolehlivost. Naproti tomu mají několik nevýhod, mezi které patří malá odolnost proti působení vody, vlhkosti (hniloba, výskyt houby) a malá odolnost proti ohni. V současné době se s nimi setkáváme hlavně při rekonstrukcích a adaptacích starších budov, popř. při výstavbě menších objektu (např. rekreačních chat apod.).

 

Stropy spalné

Mezi spalné stopy, se kterými se setkáváme především u starších staveb (např. skladištích, sýpkách apod.) patří:

• povalový strop
• jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy
• trámový strop se záklopem a násypem
• kazetový strop

Povalový strop

je tvořen soustavou polohraněných trámů (povalů) kladených vedle sebe a vzájemně spojených klíny nebo hmoždinkami zajišťujícími jejich spolupůsobení

• používaly se v jednoduchých stavbách
• rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 – 4500 mm
• vyrovnání horní plochy povalů je provedeno násypem, do kterého se na polštáře klade dřevěná podlaha

 

Jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy

• tvořen z dřevěných trámů (stropnic), které se ukládají ve vzdálenosti 0,9 m až 1,0 m do kapes ve zdivu
• používaly se v objektech určených ke skladování
• rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 mm

 

Trámový strop se záklopem a násypem

• je obdobou předcházejícího typu, avšak je doplněn při horním líci násypem ve vrstvě min. 80 mm tlusté mezi dolním lícem podlahového polštáře a záklopem
• používaly se v běžných bytových objektech
• rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 mm 

 

Kazetový strop

Jde o předchozí typ stropu, kde jsou kolmo k nosným trámům vytvořeny truhlíky (falešné trámy) a v podhledu tímto způsobem vznikají čtvercové nebo obdélníkové pole.

 

Stropy polospalné

Stropy polospalné jsou při horním líci opatřeny násypem ve vrstvě min. 80 mm tlusté mezi dolním lícem podlahového polštáře a záklopem, respektive mezi krycími lištami záklopu, při dolním líci tvoří ochranu zpravidla podbití prkny s rákosovou omítkou. Mezi polospalné stropy patří:

• polospalný trámový strop
• polospalný trámový strop se zapuštěným záklopem
• rákosníkový strop
• fošnový strop

Polospalný trámový strop

strop je z hlediska odolnosti vůči ohni opatřen při horním líci násypem ve vrstvě min. 80 mm tlusté mezi dolním lícem podlahového polštáře a záklopem a při dolním líci ochranu tvoří zpravidla podbití prkny s rákosovou omítkou

• používaly se v běžných bytových objektech
• rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 mm

 

Polospalný trámový strop se zapuštěným záklopem

jedná se o obdobu předcházejícího typu, kde je pomocí zapuštění záklopu mezi stropnice snížena konstrukční výška celé konstrukce

• používaly se v běžných bytových objektech
• rozpon těchto stropních konstrukcí je až 6000 mm

 

Rákosníkový strop

jedná se o klasický polospalný strop, kde je použito samostatné nosné konstrukce pro podbití a omítku, aby nedocházelo v důsledku značného průhybu stropnic ke vzniku trhlin na omítce 

 

Fošnový strop

nosné prvky jsou tvořeny z fošen spojených hřebíky nebo lepidlem a mohou být nejrůznějších tvarů (plný obdélníkový průřez, I profil, krabicový profil aj.)

• rozpon těchto stropních konstrukcí je okolo 5000 mm

 

Technické detaily dřevěných stropů

Konce trámů (zhlaví) se před osazením impregnují, stejně jako dřevěná podložka, na kterou se ukládají, tato úprava, a rovněž vzduchová mezera kolem trámu, tvoří jejich ochranu proti účinkům stavební vlhkosti.

Příčné ztužení budovy se zajišťuje kleštinami, připevněnými na trámech, uložených na zdivu. V místě prostupu konstrukce komínu stropní konstrukcí je nutno zajistit, aby veškeré části stropní konstrukce byly vzdáleny min 50 mm od komínového tělesa.

(Zdroj: normy ČSN)