Na Střední škole umění a řemesel začala studovat obor Dizajn nábytku a interiéru. Poté pokračovala v ateliéru Průmyslového designu u vedoucího profesora ak. soch. Pavla Škarky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zlínska univerzita nabízí studentům skvělé možnosti cestovat studijně i pracovně po celém světě. Eliška tuto možnost v bakalářském ročníku využila a byla přijata na roční studium do Dánska na Designskolen v Koldingu na atelier Industrial Design.
Dvou semestrová stáž v této zemi jí připomněla, proč to, co dělá, má tak ráda a proč je vlastně důležité zabývat se progresem a navrhováním stále nových věcí i v době, kdy svět je téměř maximálně konzumní a existuje nespočetné množství výrobků. „Zkušenost práce v novém a cizím prostředí pod vedením výborných vedoucích a skvělého kolektivu spolužáků z celého světa je velmi produktivní.“ vzpomíná.
V Dánsku vytvořila bakalářskou práci, kterou po příjezdu ze stáže obhájila ve Zlíně. Jako téma si zvolila „Jak uplatnit folklórní vzory v interiéru nejen jako dekor“.
Po obhajobě bakalářské práce byla přijata na magisterské studium na VŠVU v Bratislavě. Během prvního roku vznikla série zvířecích zrcadel „Trofeje“, která reflektuje naše povahy a vlastnosti, sluchátka Špunty, které zastávají dvojsmysl špuntů-sluchátek do uší a špuntů od vinařských flašek. Zrcadla i špunty vznikly jako klauzurní práce na zadané téma „Fór for you“, tedy „Fórek pro tebe“.
Dalším projektem byla soutěž Kruhy na vodě, kterou vyhlašuje každé 2 roky slovenské Ústredie ludovej umeleckej výroby (ULÚV). Cílem soutěže bylo navrhnout výrobek, který vychází z klasického lidového řemesla, z historie, ale je zpracován dnešními strojními technologiemi. Je to spojení klasické tradice s odkazem na minulost a dnešního průmyslového světa a současného myšlení lidí.
„Když jsme dostali zadání soutěže, přemýšlela jsem co navrhnout. Nakonec nebylo ani moc co rozmýšlet. Můj bratr čekal s přítelkyní každým dnem dvojčátka. Dvě krásné holčičky Dorotku a Rosárku. Když jsme pátrali po nábytku pro dvojčata, zjistili jsme, že se téměř nic takového nevyrábí. Zaměřila jsem se na kolébky současného trhu i z minulosti.“
Její variabilita spočívá v tom, že má dvě nezávisle na sobě výklopné „ohrádky“, které se zafixují, aby měly stabilitu ve svislé poloze. V případě, že ohrádky nejsou potřeba, zůstanou zaklopené jako sedák, přes který je překryta dečka, takže člověk nic nepozná. Díky nerezové konstrukci je vhodná i pro exteriér.
S tímto návrhem Eliška vyhrála druhé místo v již zmiňované soutěži Kruhy na vodě a nyní putuje po dalších místech společně s ostatními vítěznými návrhy.
(Zdroj: Eliška Dudová)