Deskové stropy jsou tvarově nejjednoduššími stropními konstrukcemi. Dle způsobu přenosu zatížení, nosnosti nebo vyztužení se navrhují desky nosné v jednom směru nebo ve dvou směrech – křížem vyztužené. Podle způsobu uložení na podporách rozlišujeme desky prostě uložené a desky vetknuté desky probíhající přes více podpor jsou desky spojité, desky konzolové jsou na jednom konci volné, na druhém upnuté do podpory. Dle tvaru průřezu konstrukce v nosném směru rozlišujeme tyto s konstantním průřezem nebo s náběhy, náběhy se provádějí ve sklonu 1:3 do vzdálenosti 1/4 – 1/3 L od podpory.
Desky jednosměrně vyztužené jsou prostě uložené se používají pro rozpětí do 3000 mm, desky vetknuté do 4500 mm, desky s náběhy až 6000 mm. Minimální tloušťka desky je 50 mm.
Desky obousměrně vyztužené přenášejí zatížení oběma směry (větší část zatížení přenáší výztuž ve směru kratšího rozpětí), desky obousměrně vyztužené se používají pro půdorysná pole o poměru stran 1:1 až 1:2
Stropy trámové
Trámové stropy jsou velmi únosné, používají se pro velké rozpětí a velké zatížení. Princip nosné konstrukce spočívá v tuhém spojení trámů (žeber) s deskou, čímž vzniká charakteristický průřez tvaru T. U těchto konstrukcí je plně využito statického působení trámů na rozpon stropů a desek mezi trámy, takže celá konstrukce je velmi hospodárná. V závislosti na rozpětí a zatížení se navrhují rozměry a vzdálenost trámů v rozmezích od 1200 do 2400 mm, při menších vzdálenostech trámů tj. od 600 do 1200 mm pak trámy = žebra a strop nazýváme žebrový, do vzdálenosti 600 mm nazýváme strop žebírkový. Pro velká zatížení a rozpětí lze trámy navrhovat s náběhy. Dle podepření (uložení) rozlišujeme stropy prostě podepřené nebo vetknuté a spojité. Probíhají-li trámy ve dvou (obvykle na sebe kolmých) směrech pak tyto stropy nazýváme kazetové. Dle úpravy podhledu rozlišujeme stropy s viditelnými trámy a stropy s rovným podhledem.
- osové vzdálenosti trámu jsou 1200 až 1400 mm
- trámy jsou uložené na nosné zdivo nebo jsou vetknuty do překladů, průvlaků nebo věnců
- výška prostě uložených trámů je 1/20 rozpětí, vetknutých pak 1/25 rozpětí
- šířka trámů je asi 1/10 vzdálenosti trámů
- používají tam, kde není nutný rovný podhled (např. tovární haly, skladiště)
- osová vzdálenost trámů se volí obvykle 1200 až 2400 mm, podle rozpětí trámu, které je hospodárné do 7200 mm
- jsou-li trámy podporovány průvlakem, je vhodné navrhnout jejich počet a rozmístění tak, aby průvlak nebyl zatížen uprostřed své délky (sudy počet trámů, lichý počet polí)
- při velkém zatížení a rozpětí lze na trámech provést náběhy
- desky spolupůsobí účinně s trámy jen tehdy je-li jejich spolupůsobící tloušťka 1/10 výšky průřezu (min. však 50 mm)
- zvláštním druhem trámových stropů jsou stropy kazetové, které mají trámy uspořádány ve dvou, obvykle na sebe kolmých směrech, mezi nimi se vytváří kazety s tenkou deskou
- kazetové stropy se používají k zastropení velkých rozponů se čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem, v reprezentačních místnostech se viditelné trámy dekorativně upravují
- rovný podhled trámových stropů lze buď provést dodatečně (např. podbitím z lehkých desek, omítkou na maltonosném pletivu apod.) nebo vytvořit současně s nosnou konstrukcí jako stropy bedničkové a stropy žebírkové s vložkami
- bedničkový strop má osovou vzdálenost žeber 600 až 1000 mm
- jeho podhled tvoří železobetonová deska, která je součástí stropní konstrukce
- nejdříve se vybetonuje podhledová deska nejméně 30 mm tlustá, vyztužená pletivem na nosné síti a potom žebrový strop na bednění, které zůstává součástí stropu
- tyto stropy se uplatňují zejména při ústředním sálavém vytápění se zabetonovanými trubkami v podhledové desce tlusté nejméně 45 mm
(Zdroj: ČSN)