Posvěcená půda indiánského kmene Navahů

Když nezisková skupina v roce 2011 oslovila Lorraine Nakai a nabídla jí postavit dům, byla Lorraine zaskočena. Ačkoli její celoživotní práce pro komunitu indiánského kmene Navahů (Navajos) zlepšila životní podmínky v řadě amerických rezervací, nikdy ji nenapadlo hledat něco sama pro sebe.

“Já ani nevěděla, že mě někdo navrhl” řekla. “A vážně jsem váhala, zda mohu něco podobného přijmout.”Nakonec překonala své výčitky a kývla.

O osm měsíců později, se paní Nakai, básnířka a entomoložka, přestěhovala do nového domu na severním okraji 27.425 čtverečních kilometrů národa Navahů, v oblasti jihovýchodního Utahu, kde její rodina pobývala celé generace.

Návrhu vzhledu a konstrukce nového domu se ujalo osm studentů architektury, kteří se účastnili společné kooperace mezi Universitou v Coloradu s organizací DesignBuildBLUFF v Utahu. Společnost byla založena v roce 2004 novinářem a architektem Hankem Louisem, jenž vede neziskové sdružení architektů, kteří staví po vzoru venkova. Studio Alabama klade ve svém programu hlavní důrazu na tvůrčí recyklaci materiálů a tyto praktické zkušenosti pak předává svým studentům.

Paní Nakai (56) strávila většinu svého dětství v rezervaci, ale podobně jako její sourozenci a její dvě dospělé děti, odešla z rezervace za prací do města. Celou dobu pracovala jako entomoložka na farmě v Novém Mexiku, ale když její babička a matka zemřely, neměl se kdo starat o rodinnou usedlost atak se musela vrátit. V řídce osídlené poušti na ní čekal shluk malých, zchátralých budov.

Z větrné pláně, kde jediný zdoj vody je pomocí čerpadla větrného mlýna, odešli v roce 1960 poslední obyvatelé tohoto pustého místa. Kdykoliv když odjížděla paní Nakai z kraje svého dětství a sledovala větrný mlýn vzdalující se v zpětném zrcátku, propukla v pláč. Vybavila si nejen vzpomínky z dětství, ale také těžkou práci svých rodičů a stálý nedostatek vody. Přesto věděla, že se chce jednou vrátit.

V době, kdy dorazili studenti architektury na místo, byla osada v tak špatném stavu, že rekonstrukce nebyla možná a vše muselo být zdemolováno. Jejich rozpočet byl na 745 metrů čtverečních domu 25.000 dolarů a měli 11 týdnů na výstavbu. Paní Nakai, která vyučuje jazyk Navahů a přednáší na částečný úvazek vědu a matematiku v místní škole, si přála flexibilní prostor, kde by se mohla zaměřit na malování, poezii a botanické zkoumání.

Její příběh inspiroval studenty ke konečné podobě nového domu. Stavební materiály byly získány většinou z původních objektů, recyklací nebo darované. „Nyní se mohu soustředit na svou tvůrčí práci“ poděkovala paní Nakai organizaci. “Stále mě udivuje, že tento dům je můj.”  

(Autor: Redakce OH, foto: DesignBuildBLUFF)