Zenová zahrada Rjóandži

Smyslem zenové zahrady je stejně jako význam samotného slova zen, meditace. Zenoví mniši nalezli způsob, jak pro běžného člověka vytvořit zážitek klidu a pohody pouhým procházením se v zahradě. Každý detail zahrady má svůj smysl a zenoví mniši se věnují práci na zahradě mnoho hodin denně s těmi nejčistějšími úmysly.

Rjóandži je pravděpodobně nejznámější suchá zenová zahrada. Je jednou z částí poměrně velkého komplexu chrámu zenové sekty Rinzai, který obsahuje velkou rybníkovou zahradu nazývanou Kyoyochi. Hosokawa Katsumoto zde získal majetek v roce 1450 a vytvořil zenový chrám nebo možná zrekonstruoval starý chrám. Přestože byl chrám spálen během Oninských válek, byl přestavěn jeho synem Matsumotem v roce 1488 a suchá zenová zahrada vznikla možná právě v těch dobách.

Její architekt je neznámí, spekuluje se o anonymních zenových kněžích přes malíře Soamima až po pracovníky zahrady, jejíž jména jsou vyryté do kamenů (Kotaro a Seijiro). Taky mohla být společným dílem několika osob. Zahrada je dnes naplněna bílým štěrkem, do kterého je vloženo 15 velkých kamenů, lišících se velikostí a profilem, některé z nich jsou obklopeny trochou mechu. Mnoho lidí považuje tvorbu zenových zahrad za nejvyšší formu umění. V Rjóandži jsou krásné linie ve štěrku denně vyráběny mnichy. Zahrada tak už není nikdy stejná, každý den se znovu rodí.

Mnoho návštěvníku zahrady říká, že na ně tyto linie mají mystický a téměř hypnotický efekt. Někteří přemýšlí o dokonalé jednoduchost jejího designu.  

(autor: Roman Frajt, foto: japanesgardenkyoto)