Stránka se načítá...

Napište, co hledáte

Bombaj – slumy

Share

800px-Slum in Mumbaï 2008Slumy, chatrčová-města, favelas – názvy městských oblastí ve kterých neřízeně roste migrace z venkova do předměstí velkých měst. Za posledního půl století, rapidně vzrostl počet lidí žijících v blízkosti metropole. Migrace z venkovských oblastí do městských zón roste exponenciálně a městské celky se nedokáží na tento růst připravit a bohužel ani na něj adekvátně reagovat. Zvýšení počtu pracovních míst slibuje sice nové možnosti pro sociální mobilitu a vzdělávání, přesto ale i přes všechny tyto faktory, mnoho lidí setrvává v obtížných situacích. Integrace do prostředí bez patřičného zdroje ubytování není snadno uchopitelná s tak výrazně rostoucí populací. Jako příklad uvedeme Bombaj v Indii, s odhadovaným počtem obyvatel okolo 20.500.000, kde skoro 60% obyvatel žije v provizorních obydlích, zato ale zabírají lukrativní pozemky zajímavé pro investory a developery.

Slumy, zejména ty v Bombaji, budí v posledních letech velký zájmem. Představují jedny z nejvíce podnikatelských a invenční využití městského prostředí. Jsou s nimi v těsném svazku, spoléhají se na křehkou rovnováhu řídkých zdrojů, opětovné využití a recyklace městských a environmentální materiálů. Trh, který se v nich přirozeně vyvinul, patří ke specializovanému odvětví, jako koželužství, hrnčířství a recyklaci plastů. Tyto typy pracovních míst zaměstnávají mnoho lidí, kteří žijí ve slumech. Všichni mají velmi skrovný příjem, dusí je sociální mobilita, která města okupuje. S takovými možnostmi jakým je vysokým podíl lidské práce, je přístup ke vzdělání velmi omezený. Život v těchto provizorních komunitách vyžaduje inovaci a přizpůsobení.

800px-Dharavi Slum in MumbaiTak, jako v mnoha chudinských čtvrtích, jsou tyto zóny postaveny na nezastavěném pozemku bez přístupu k veřejné infrastruktuře. Zdroje s čistou vodou a energiemi jsou rovněž vzácné. Kamenné chatrče postavené sporadicky se těžko přizpůsobují novému růstu, ale rozvíjejí se organicky podle potřeby. A zatímco tyto slumy mohou působit klidně, na okraji rozvíjející se ekonomiky Bombaje, rostou obavy z jejich horizontální rozpínavosti. Vykresluje se ironie celé situace, kdy obyvatelé a komunity nejsou žádnou ekonomickou hodnotou pro vládu, avšak pozemky, na nichž jsou postaveny, stojí miliardy dolarů.

Pro vládu v Bombaji to není žádná novinka. Od roku 1970 hledá způsoby, jak uvolnit pozemky pro rozvoj. Některá řešení vyžadují vládní sílu jiná zas diplomatická řešení. Tento přístup zohlednit nové občany často vede k ostřejším výpadům vůči státním orgánům a k řešení humánních otázek.

Více jak deset let se touto situací zabývá Slum Rehabilitation Authority. Plán pro rozvoj zahrnuje pět fází a první vyžaduje 70% souhlas od všech obyvatel slumů, přestěhovat se do nových moderních budov. Architekt Mukesh Mehta je přiřazen k plánování restrukturalizace slumu do moderní podoby. Projekt bude poskytovat 65% rozlohy k bydlení a zbývající pozemky budou k pronájmu pro komerční využití. Pobídky developerů přislibují 1-1/3 metrů čtverečních pozemků za každý 1 metr čtvereční, který je zdarma. Rezidence bude rozdělena tak, že spodní prostory budou vyhrazeny pro náhradní bydlení, zatímco horní patra budou prodána za tržní hodnotu.

800px-Touchdown at MumbaiPropojení chudinských čtvrtí a neformálních nádvoří vede k otázce, zda kulturní šok spojený s přemístěním chudých do těchto různorodých prostředí, nevyvolá v obou skupinách paniku. Dharavi (největší slum v Bombaji) je město ve městě s vlastní kulturou a životním stylem, který se vyvinul v průběhu generací. Všechno ostatní jde stranou, je to jedinečná oblast, která má funkční komunitu, jedinečné prostorové struktury, a inovativní využití zdrojů, které jsou vodorovně rozprostřeny v mnoha akrech.

Jaká bude budoucnost pro současné obyvatele Dharavi není jasné. Přístup k občanské vybavenosti – zdravotnictví, školství a infrastruktuře – bude odrazovým můstkem pro další komunitu přistěhovalců, kteří přišli do Bombaje s představou lepší budoucnosti pro sebe a své děti.  

(zdroj: redakce Own Home; foto: commons.wikimedia)