Share
Tento projekt není dům, ale rodinná socha hledající svobodu a sociální interakci.
Třípodlažní dům ukrývá v přízemí prostor určený dětem,z kterého vede cesta do zahrady, obývací pokoje a pokoje rodičů jsou situovány do horní části domu. Hlavní obytný prostor je propojen se zahradou, která je určena k odpočinku a drinku s přáteli. Společným problémem v současné době u rezidenčních projektů v příměstském nebo městském kontextu, je nadměrné využívání a předimenzování okenních otvorů.
Výsledkem bývá otevřený prostor umožňující každému k nahlédnutí do soukromích prostor, které se pak musí zakrýt žaluziemi nebo jinou ochranou. Architekt zde zvolil jednoduchý postup: všechny fasády orientované směrem k sousedům jsou vyrobeny z průsvitného polykarbonátu (scobalit), na východní straně vytvořil soukromé nádvoří které na jižní straně uzavřel posuvními stěnami. Majitel může lehce zasunout kazety za krb a schodiště. Výsledkem je otevřený prostor bez vodících rámů.
