Rekonstrukce podlah a obkladů po povodni

Odhodlání a potřebné finance jsou při odstraňování škod způsobených srpnovými povodněmi podmínkou nutnou, ale nikoli – jak říkají matematici – postačující. Bez odborné a objektivní informace, jak za těchto výjimečných a mnohdy i tragických okolností správně postupovat, může přijít značná část finančních prostředků a vynaloženého úsilí opět nazmar.

Podlahy po povodni

Po odstranění zničených podlahových krytin (PVC, koberce apod.) je potřeba zjistit, zda nedošlo:

• k popraskání,
• zvlnění ,
• k celkovému popraskání a výškovému zlomení podkladní betonové nebo jiné vrstvy.

Pokud došlo pouze k popraskání bez výškových rozdílů nebo mírnému zvlnění, je nutno zjistit, zda je podlaha již dotvarovaná a nedochází už k dalším posuvům a prasklinám (v opačném případě se musí celá podlaha vysekat a provést novou konstrukci). U prasklin to zjistíme sádrovými terči, které natáhneme přes trhlinu a pozorujeme v určitých časových intervalech zda nedojde k jejich popraskání. Pokud jsou trhliny již neměnné, zvlnění stejné, můžeme přistoupit k celkové sanaci podlahy. Malé trhliny do 0,5 mm, které nejsou průběžné (přes celou šíři podlahy od stěny ke stěně), lze opravit tak, že se místo přestěrkuje cementovým tmelem, například MCT 035 nebo Kerafix plus, do kterého se zatlačí pás alkalivzdorné tkaniny o velikosti oka cca 5 mm v šíři 10 cm na každou stranu trhliny. V žádném případě zde nepoužívejte stěrku na omítku a zateplovací systémy.

Pokud jde o trhliny průběžné, lze je opravit dvěma způsoby:

• Profrézovat drážku do 1/5 až 1/3 tloušťky podlahy o šíři 10 cm na každou stranu trhliny a odsekat a odstranit úlomky betonu. Vysekané místo se opatří nejméně dvojnásobnou penetrací (např. Sokrat 2804, Calopen 2802A apod.) zředěnou s vodou a to nejprve nátěrem naředěným více (1:10-12) a podruhé nátěrem naředěným méně (1:6-8). Do drážky se vloží část KARI sítě s tím, že musí mít alespoň dva podélné pruty a místo se zabetonuje opravným betonovým potěrem (BP 070h). Doba zrání je minimálně 14 dní.
• V místě praskliny provést dilataci tak, že se opět prasklina vyseká o šíři cca 10 cm na každou stranu a odstraní se i případná tepelná nebo zvuková izolace. Okraje betonu se opatří penetrací jako v předcházejícím případě. Na dno rýhy se vloží mirelonový pásek, do středu dilatační profil a zbytek se zabetonuje a nechá zrát jako v předešlém případě alespoň 14 dnů.

Poté se dvakrát napenetruje celá podlaha ve stejném poměru penetrace a vody, jako v předcházejících případech (1:10-12 a 1:6-8). Po zaschnutí se na penetraci natáhne jemnozrnný potěr (např. BP 020) nebo cementová samonivelační stěrka (například BP 050, Kerafix level). Povolená vlhkost podlahy (viz norma PODLAHY ČSN 74 4505) se řídí podle zvoleného typu nášlapné vrstvy. Pokud jsou touto vrstvou dlaždice, povoluje se vlhkost 14 % a nižší.

Při kladení ostatních krytin (PVC, koberec, parkety) je časová prodleva nepoměrně delší, neboť podklad musí být o mnoho sušší. Pokud podklad nepotřebuje žádné úpravy, je bez trhlin a zvlnění, pak se kontroluje pouze vlhkost podlahy. Na povrchu se nesmí tvořit žádné kapičky vody a vlhkost musí klesnout pod 14 %. Poté se provede dvojitá penetrace a mohou se pokládat dlaždice. Výhodou dlažby je, že se pod ni dostane jen minimální množství vody, a i při záplavách dochází ke škodám jen zanedbatelným. U dlažby, která byla zaplavena, se provede zkouška poklepem. Pokud nezní dutě, není nutno s dlažbou nic dělat, jen ji pořádně setřít a vydezinfikovat (SAVO), aby se do spár nedostala plíseň.

Oproti tomu koberce, PVC, parkety apod. navlhnou, změní svůj objem a jsou nevyhnutně napadeny plísní. Proto musí být odstraněny a nahrazeny novými krytinami. Obvykle bývá pod těmito krytinami poškozena podkladní vrstva více než u dlažby. Obklady po povodni Obklady stěn je nutno vyčistit a vydezinfikovat a poklepem zjistit, zda nedošlo k jejich uvolnění (dutý zvuk). Pokud je vše v pořádku, je vhodné odstranit omítku, která je na druhé straně stěny s obkladem. Usnadníte tím vysoušení zdi, neboť je na jedné straně kryta neprodyšným obkladem a má možnost vysychat pouze jednou stranou.

Pokud zní při poklepu obklady částečně dutě, musí se celý obklad odstranit i s podkladní omítkou. Podklad zbavený omítky smí mít vlhkost u pálených cihel (a podobně nasákavých materiálů) nejvýše 4 %; u lehkých tvárnic 6 %, u pórobetonu a křemeliny 8 % (viz ČSN 73 2310). Při splnění těchto podmínek lze zdivo omítnout vápenocementovou omítkou (ne lehčenou nebo sanační omítkou). Po vyzrání omítky je možno provést nový keramický obklad za použití cementových tmelů MCT nebo Kerafix.  

(Zdroj: Lasselsberger, a.s.; Autor: Miroslav Motěšický)