PROVENSÁLSKÝ STYL

Provence, česky Provensálsko, je synonymem pro jihovýchodní Francii. Jedná se o venkovský FRANCOUZSKÝ INTERIÉR. Je známá hlavně pro vinice a levandulová pole. V oblasti kultury sehrála důležitou roli v literatuře a muzice – v 11. století zde vnikl nový typ lyriky, kterou psali a zpívali tzv. trubadúři. A, co se té kultury týče, další plusový bod si získal proto, že v této lokalitě vznikal a vyvíjel se Provensálský styl bydlení.

V Čechách se provensálskému stylu bydlení dostává poměrně velké obliby. Kdo by si rád neužíval romantického venkovského vzdoušku, provoněného sušenou levandulí a tymiánem. Není příliš těžké si tento interiér zařídit – mnoho internetových obchodů se začalo zaměřovat právě na nábytek a doplňky typické pro oblast Provence.

Obecně je to útulný, hřejivý styl. Pohodová a klidná atmosféra vinařské oblasti je patrná v každém předmětu. Inspiraci si bere v samotné přírodě, opírá se o ni a také o tradice spojené s daným regionem.

BARVY

Stále se orientujeme v barvách lehkých a jemných. Typickými jsou: bílá, světle žlutá, terakota, růžová, olivově zelená a levandulová. Dále se mohou využít světle, tmavě modrá, ale i ostřejší zelená se žlutou – ty jen v malé míře, spíše jako oživení!

OKENICE

Dřevěné okenice zvenčí jsou využívány hlavně proti slunečnímu svitu, ale mají i své estetické stránky. V interiéru je najdeme také, ovšem povětšinou se neotevírají celá křídla – ta bývají rozdělena na 2 části, aby jejich otevření zabralo co nejméně prostou. Tato část interiéru bývá naopak ve světlých malbách málokdy. Provensálský styl okenice miluje a dává jim pořádně vyniknout pestrými, či tlumenými – ale v každém případě sytými barvami. Využívají se především odstíny modré, zelené.

Dále nemívají pouze „žaluziový“ vzhled. Můžeme zahlédnout i v plné formě, vyřezávané a malované.

MATERIÁLY

Jedná se především o přírodní materiály: kámen, terakota, proutí, sláma, květiny, textil, dřevo, kov…

KÁMEN – kamenné zdi nemusí být kamenem pouze zdobeny. V oblasti Provence se kamenné domy staví v hojné míře. Pro naši domovinu je ovšem mnohem klasičtější a snad i snadnější řešení nechat si stěnu kamenem obložit.

Není ani potřeba využít skutečný kámen. Dnešní montáže umělého kamene jsou k nerozeznání od skutečného. Obkládání fasády, či interiéru kamenem má své plusy, ale i mínusy. Například se často stává, že montážní firma nacení samotné lepení – uvádí ji, jako cenu montáže a dobrušování, řezání, prořezy a barvení si pak firma naúčtuje zvlášť. Velmi často se podcení úprava podkladu a obklad díky tomu opadává, nebo se použijí nevhodná lepidla. Je lepší si zjistit předem, zda se na existující povrch kameny vůbec dají nalepit. A zajistit si skutečně kvalitní lepidla.

Kámen se využívá i jako forma podlahy. Pokud nechceme kámen, využijeme na podlahy buď dřevo, nebo klasické dlaždice.

DŘEVO – dřevo se využívá na podlahy, zábradlí, palubkové stropy, trámové stropy. Trámy obecně jsou velmi oblíbené.

TEXTIL – Mám na mysli především ubrusy a dečky, které bývají zdobeny vyšíváním. Dále záclonky a závěsy, šité podsedáky na židlích, přehozy a polštářky. Záclony jsou obvykle kratší než samotná okna. Bytové textilie mají domáckou a venkovskou atmosféru. Užívají květinových a zvířecích vzorů, kostiček.

NÁBYTEK

V moderním světě lidé často mívají laminát s lesklým povrchem a kovovými doplňky. V tomto případě jde spíše o cenovou dostupnost. Vše, co se vymyká standartním výrobkům, vás totiž bude stát více peněz, a tím myslím i vybavení do provensálského interiéru.

Francouzský nábytek se do dnešní podoby vyvíjel přibližně posledních 300 let. Nábytek ve stylu Provence je z masivu, nejčastěji dubový, ponechaný v přírodní formě, nebo natřený na různé barvy, v tomto případě můžeme využít patinu. Typickými rysy venkovského nábytku jsou jednoduché vzory na lehkém mořeném dřevě (zmiňovaný dub, nebo jilm). Starožitné almary, stoly, skříně a příborníky. Spojuje eleganci s rustikalitou.

Provence si také libuje v kombinovaném nábytku, nejčastěji dřeva s tepaným a tvarovaným kovem.

OBÝVACÍ POKOJ

Venkovský styl přináší do interiéru pohodovou a klidnou atmosféru. Jednoduchost a líbivé řešení. Často v obývacích pokojích vídáme polstrovaná křesla a pohovky nejčastěji v bílé barvě), doplněné polštářky.

LOŽNICE

Zapomeňte na bohatě zdobené postele v tmavých odstínech! Žádné damašky ani brokáty. Venkovská ložnice je ve Francii zařízena především vzdušně a prostorně. Interiér bývá uspořádán tak, aby nebylo potřeba mnoha svítidel – využívá slunečních paprsků, které by měly celou místnost osvítit samy o sobě.

Přirozeně – dominantou této místnosti je postel, a ani tady tomu není jinak. Francouzi milují komfort a rozkoš, postel je prostě tím největším prvkem. Na druhé straně je upravena tak, aby v harmonii splývala s ostatními předměty a nepřevládala nad nimi. Rám postele bývá většinou kovový, dřevěný – jednoduchý a hladký, maximálně vyřezávaný ornamenty.

Čelo postele tvarem koresponduje s ostatním nábytkem. Bývá ze dřeva, případně vyplněné, či „lemované“ textilií. Též využívá ornamentálních prvků, připevněných ke zdi, jen v trochu jiné formě. Cokoli může být vnímáno jako ornament. Třeba kus kovového či dřevěného plotu, sádrový ornament, oblíbený obraz, zajímavé tapety, anebo volně visící závěs.

Málokdy se využívají postele s nebesy, ale pokud – nemusí, ale mívají splývavé textilie. Obvykle do symetrického oblouku, nebo jen volně přehozené. Musí být ovšem lehké! Doporučuji mušelín.

Francouzi jsou obecně na postele vysazení. Málokterý národ by se tím mohl chlubit více. Kromě stylu samotné postele Francouzi řeší například povlečení, polštářky, přehozy. Na toto vše má francouzský venkovský styl jasná pravidla: Za prvé, materiál – základ je len. Lněné povlečení může být nové či staré. Často bývá beze vzoru nebo jemně proužkovaný, či kostičkovaný. Je to spíš účelná záležitost. Provence patří mezi velmi teplá území a len má jako textilní materiál pro to perfektní vlastnost – chladivý omak. Na léto doporučuji. Velkou nevýhodou je malá pružnost a tím pádem i velká mačkavost – o to více, že len se špatně žehlí…

Dál je ložnice vybavena jednou velkou almarou, zpravidla natřenou do jemných pastelových tónů, či ponechanou dřevěnému charakteru. Navíc, vzhledem k výmalbě je to jediná místnost tohoto stylu, kde je tapeta na zdech přístupným řešením. Jinak se tapeta na zdi prakticky nevyužívá.

KOUPELNA

Pro koupelny v provensálském stylu jsou charakteristické především samostatně stojící vany (mohou být i na nožkách), ale co hlavně – proutí a tvarovaný kov. Může být obohacena o dřevěné zdi, oproti klasickému kachličkovému obložení.

Kachličky se využívají jak čisté, tak se vzorem – většinou velmi romantickým. Pokud chceme interiéru dodat rustikální nádech, je dobré využít kachličky staré, oprýskané. Dalším skvělým doplňkem nám v tuto chvíli může být například retro zásuvka, stejně jako proutí. Proutěné rámy, proutěné ošatky na umístění pytlíčků s levandulí a vonných olejů.

Pokud jsem mluvila o dřevěných stěnách a kachličkovém obložení – byla to ta „člověkem upravená“ možnost místností. Koupelny se nestydí ani za neopracované zdivo. Čistý kámen ve sklepě.

KUCHYNĚ

Pro Provence je velmi typická rostlina levandule a její barva je velmi oblíbená. Dále světle žlutá, šedá a bílá. Barvy odrážejí okolní krajinu, takže ani červená či modrá není špatnou volbou – připomínají maková pole spolu s modrou oblohou samozřejmě – tato kombinace se velmi často uplatňuje s bílou barvou. Pokud skutečně toužíme po ostrých tónech a máme alergii na mák, nabízím ještě odstíny zlaté a oranžové, který automaticky zařídí teplý a příjemný design. Nejtypičtějšími barvami stěn jsou ale bílá, olivově zelená, béžová – to vše v různých odstínech. Navíc využívají omítky s HRUBÝM POVRCHEM! Pokud zde není přímo kámen či cihla.

O stěnách je nám už něco známo, ale co podlahy? Nejčastější podlahovou krytinou je dlažba, jako ve většině kuchyní. Dále kámen nebo dřevo.

Zbytek za nás dokončí dekorace, kromě samotné kuchyňské linky, také nádobí! Favoritem jsou měděné kastroly, rendlíčky, hrnce a pánvičky – zavěšeny na zdi. Co se týče jídelní soupravy – porcelán, glazovaná keramika v bílé, krémové a béžové barvě. Tlusté sklenky na nožičce. Na linkách postaveny dřevěné krabice s dochucovadly, hrnečky, prkýnky a dalším…

JÍDELNA

Kuchyňský stůl bývá umístěn uprostřed místnosti – jako dominanta. Holý, či překrytý bílým ubrusem. Obvykle je kusem masivního dřevěného nábytku – nejvíce jsou používány borovice a ořech. K tomu pochopitelně židle – mohou být malované, barevné, plné, s proutěním… V každém případě by měly mít sedáky! Francouzi patří mezi pravé gurmány a u jídla dokáží sedět celé hodiny. A v oblasti Provence navíc mnohem déle u sklenky vína.

Bytový textil obecně do francouzských interiérů patří – to už bylo řečeno. Takže ani v této kuchyni nejsou výjimkami závěsy, utěrky, ubrusy, prostírání, koberečky. Stále se používá len.

Ze své zkušenosti doporučuji lněné utěrky a hned vám ve zkratce řeknu proč. Len má dlouhá vlákna, ze kterých se vytváří nitě a z nití následné tkaniny. To zajišťuje minimální uvolňování jejích částí = nechlupatí. Navíc len je známý pro svou navlhavost. Vodu vsakuje rychle a velké množství.

DOPLŇKY A DEKORACE

Doplňky z oblasti Provence zažívají comeback a využívají jej nejrůznější bytoví designéři a návrháři interiérů. Co se doplňků týče, Provensálský styl je jich plný. Jsou speciální jak do obýváku, kuchyně, tak do koupelny… Jedná se jako vždy o polštáře, tácy, tácky, ošatky, věšáky, vázy, nádobí, mísy, květiny, obrazy, obrázky, rámečky na fotografie, rámy obrazů, hrnky, hodiny, povlaky na kapesníčky, etažéry a další… V současné době není problém na českém trhu tyto dekorace sehnat. A tak se budu zabývat nejčastějším duchem, v jakém se nacházejí…

LEVADULE
Lidově se levanduli říká Dulenka, Devandule, Špikanard, Špikrnát. Je to velmi specificky aromatická rostlina. Krom estetických vlastností je levandule léčivou rostlinou. Například již ve starém Římě se do koupele přidával nálev z jejích květů. Květ levandule je užíván hlavně pro své zklidňující účinky, pro něž je přidáván i do bylinných směsí proti bolestem hlavy, nespavosti, nervozitě a stresu, i proti závratím… Mírně snižuje krevní tlak, masáže levandulovým olejem se doporučují na revmatické bolesti. Dále se vkládá mezi oblečení do šatních skříní a komod – odpuzuje šatní moly. Neodpuzuje ovšem jen moly. V Provence se jinak užívá do oken – aby do místností nelezli štíři. Vznikly by tak strastiplné, ale vtipné momenty, jako ve filmu Dobrý ročník.

Nemusíme je využít jen v plošném zobrazení na předmětech a obrazech. Často se umísťují samotné snítky levandule, a nejen do oken. Snítky se pokládají různě do misek s dalšími bylinnými směsmi v pytlíčcích. Pokud nemáte rádi jejich vůni, ale vzhled ano – vytvářejí se i imitace z umělé hmoty. Jinak můžete použít i levandulové aroma ve vonných lahvičkách se špejlemi.

OLIVY
Kolébkou olivovníku je sice Asie, ale nejproslulejšími pěstiteli jsou Řecko a Provence. V obou oblastech se pěstují jak černé, tak zelené olivy. A ptáte se, jak je to možné? Jednoduše – nejde o jinou odrůdu rostliny, která potřebuje jiné podmínky. Zelené olivy jsou v podstatě „nedozrálé“ černé olivy. Zelené se sklízejí na podzim a černé začátkem Prosince.

V Provence se vyrábí také olivový olej. Olivy mají velmi kladný vliv na lidské tělo a jeho organismus. Mají detoxikační účinky, díky kterým mají velkou roli v boji proti stárnutí, civilizačním a srdečním chorobám, a proti kožním onemocněním. Olivy je vhodné jíst také před jídlem. Pomáhají zvýšit hladinu žaludečních šťáv, a tak urychlit trávení.

Dalšími variantami inspirace pro doplňky k Provensálskému stylu bydlení jsou například:

VINTAGE, PATCHWORK, RETRO 50. LET

KOUPELNA – PŘÍRODNÍ MÝDLA A KOSMETIKA…

Do koupelny neodmyslitelně patří i tamější kosmetika, která se v Provence vyrábí z vlastních surovin. Využívá levandule, oliv, citrusů, růží, pivoněk, organické slaměnky, mandlí, bambuckého másla, divokého jalovce, organické anděliky, po které byla pojmenována i hlavní postava románů Anne a Serge Golonových – Angelika.