K ekologickým či alternativním stavbám se přiklání stále více lidí. Nejen těch, kteří chtějí být blíž k přírodě. Mnoho z nich k tomu dotlačí nedostatek peněz. Domy, které si postavili za pár tisíc mohou být inspirací pro všechny, kteří žijí pod tlakem úvěrových splátek a se strachem, že pokud by přišli o práci nebo o zdraví, ztratí i střechu nad hlavou. Navíc, posuďte, ti lidé si žijí jako v pohádce…
Například Brit Simon Dale (24), o kterém už jste asi slyšeli, nezvládal splácet hypotéku a tak pro svou rodinu postavil doslova pohádkový dům z kamene, dřeva a slámy pouze za 3600 eur. Travnatá střecha ve tvaru hřibu jen nenápadně vyčuhuje ze země, okenice i dveře jsou ze zaoblených větví. Na první pohled působí jakoby domek obývali maličcí hobbiti z Pána prstenů, pod zemí se však skrývá desetipokojový dům, ve kterém se může dospělý člověk pohybovat se vzpřímenou hlavou. Se stavbou, která trvala jen přes čtyřicet dní, pomáhali Simonovi přátelé a příbuzní.
Podobné domy se stavějí dokonce už i v Česku, proč byste si to nezkusili třeba právě vy?
Dům, v němž trávíme většinu svého času, by měl vyzařovat pozitivní energii a neměl by nám jakkoliv škodit. Jde o to aby, jste si pobyt v domě užívali. Představíme vám stručně některé méně používané a zdravé materiály ve stavebnictví a jejich výhody. Správně zvolený materiál pro stavbu i vybavení domu má totiž vliv nejen na naše fyzické zdraví, ale také na naši duševní pohodu. Hlína a dřevo příjemně voní. Dotýkáme-li se jich, je nám to příjemné, protože neodebírají tělu teplo a jsou na omak ”měkké“. Světlo se jemně odráží na stěnách, kterým není nepravidelnost na škodu. Místnosti působí útulným dojmem. Zvuk se zbytečně nešíří, ani neodráží. A v neposlední řadě přírodní prvky mají svou estetickou hodnotu.
Pro někoho je jistě i zajímavé, že cihla z nepálené hlíny potřebuje pro svůj vznik asi 40x méně energie než klasická pálená cihla, svou pevností a odolností je srovnatelná s jinými stavebními hmotami.
Jíl, z kterého lze vyrábět nepálené cihly, dělat zdravé omítky, kamna a pece je u nás skoro všude, asi 50cm pod ornicí. Dříve dokonce bývalo u každé vesnice nějaké jíloviště. Na světě je dnes něco kolem 6,8miliard lidí a říká se, že kolem 3 miliard lidí bydlí nebo pracuje ve stavbách vyrobených z nepálené hlíny. Existují po světě stavby z nepálené hlíny staré stovky let.
Jen stručně o dalších vybraných materiálech, na které poukazuje Petr Skořepa ze sdružení Ekovesnice.
Ovčí vlna a konopí jsou málo používané izolační materiály. Lze je koupit jako průmyslově vyrobené izolační rohože, ošetřené proti škůdcům, podobně jako z minerální vaty. Ovčí vlna je takový zázrak přírody, který tepelně izoluje, i když je mokrý.
Ale také můžete použít pro izolaci surovou nepranou ovčí vlnu přímo od ovcí. Tuto je dobré napustit proti škůdcům ekologickým postřikem na bázi octa boritanu a umístit do uzavřené konstrukce, protože lanolín zapáchá. Tuto izolaci můžete získat zadarmo, což ušetří nemalé prostředky na stavbě.
Dalším zajímavým izolačním materiálem je sláma, která se i přes zjevné výhody stále používá velmi málo:
Většinou jde o odpad ze zemědělské výroby, tedy díky minimální spotřebě energie na výrobu a provoz nezatěžujeme nadměrně životní prostředí. Tepelná vodivost slámy při 20,6 st. Celsia, vlhkosti 14% a objemové hmotnosti 70kg/kubík, je kolmo na stébla 0,052 W/m.K a podél stébel 0,063 W/m.K. Tedy můžeme říci, že stěna silná 40 cm se rovná přibližně 15-20 cm polystyrénu.
Pokud zabráníme pronikání vody do konstrukce, tak má sláma dostatečnou životnost. Rakouské atesty stanovili požární odolnost 90minut, tím je tento materiál použitelný i pro veřejné budovy. Omítnutá stěna hlínou zamezuje přístupu vzduchu, a tak vzniká nehořlavá a samozhášlivá hmota. Vymlácená nenabízí žádnou potravu pro myši a je-li dostatečně slisovaná, tak se chodbičky sami uzavírají. Myši jsou také líné a nechtějí si budovat domov stále dokola, tedy půjdou bydlet raději k sousedovi do polystyrénu.
Jednoduchá přestavba a ekologicky výhodná likvidace. Generace, které přijdou po nás, budou chtít bydlet ve stavbách podle svých představ, nezatěžujme je problémy co dělat s “odpadem„ po naší neuvážené výstavbě.
Občanské sdružení Ekovesnice o.s. učí na seminářích nebo přímo na stavbách mimo jiné dřevěnou nosnou konstrukci – kostru podobně jako u dřevostavby a difúzně otevřenou skladbu stěny hlína-sláma-hlína. Tedy poté můžeme říci, že se jedná o dům, který dýchá. Na takovouto stavbu vám přijedou rádi pomáhat kamarádi a známí a tím se najednou z nezábavné stavby stává setkávací zábavní centrum. Nudná stavba se tak může lehce změnit na přátelské setkávání, kde jedni radí, vypráví vtipy, hrají si s dětmi, jiní připravují občerstvení a hlavně většina velkých si hraje se dřevem, slámou a hlavně hlínou. Stavební materiál se dá nakopat při vlastní stavbě, odpadá tak zátěž s dopravou a navíc nám může vzniknout tímto budoucí jezírko. Již naši předci vyráběli své domy z nepálené hlíny (vepřovice, kotovice) a dodnes takto staví svá obydlí lidé na celém světě. U spousty domů nepoznáte, že jsou postaveny z hlíny, dokonce někteří zedníci, kteří navštívili nějakou naší stavbu, kroutí hlavou a nevěří, že v omítkách není žádný cement ani vápno.
Práce s hlínou přímo vybízí ke kreativnímu, výtvarnému, uměleckému zpracování pro její neomezené tvarové možnosti a barvy. Je to téměř jako práce s plastelínou ve větším. Vzhledem k tomu, že je zdravá i pro pokožku, můžeme přímo rukama tvořit různé dekorace jako hliněné poličky, lampy, výklenky, lavice, ornamenty a pece. Nápaditosti se meze nekladou, stačí občas jako armaturu použít pletivo, rákos, proutí, dřevo, jutu. Pro hliněné omítky jsou charakteristické zakulacené a oblé tvary, které jsou velmi příjemné a také funkční. Většinou je hlína v ostrém pravoúhlém rohu náchylná na odlomení. Na seminářích se lidé učí jak namíchat omítkové směsi s velkou odolností, ale pro interiérové použití je většinou tak pevná omítka nežádoucí a to z důvodu usnadnění možné přestavby v budoucnu. Dnes se tyto již zapomenuté techniky znovu objevují. Při pokusech různých poměrů míchání omítkových směsí jsme byli v jednom případě velmi překvapeni, když při potřebě vysekat kus stěny jsme najednou narazili na omítku, od které odletovaly při jiskření jen centimetrové kousky, podobně jako u betonu. A to v sobě měla jen složky z místa stavby, tedy žádný cement. S úsměvem říká Petr Skořepa.
Rozhodneme-li se pro výstavbu ”zdravého“ domu, pak jeho konstrukci může tvořit kámen, dřevo, pálená a nepálená cihla, vápenec, hlína, jíl, písek, ale i sláma, len nebo dokonce vlákna konopí. Vhodnost jednotlivých druhů materiálů a technologií pak záleží na využití. Sdružení Ekovesnice o.s. se snaží vzděláváním veřejnosti, řemeslníků, stavitelů a architektů pomoci k šíření informací o enviromentálně vyspělém stavitelství.
(Zdroj: Ekovesnice.cz)