Eliška Dudová – nová generace českého designu

Eliška Dudová pochází z Mikulova na Jižní Moravě a už řadu let se zabývá návrhem předmětů každodenní potřeby. Už od dětství měla vztah k rukodělným pracím a touhu vytvářet originální produkty. „Pamatuji si, jak jsem jako pětiletá holčička běhala po naší zahradě se soupravou Malý kutil, a s ručním vrtáčkem, hřebíky a malým kladívkem jsem spojovala kusy starých prkýnek a vymýšlela domečky pro panenky a naše morčata.“ říká Eliška.

Na Střední škole umění a řemesel začala studovat obor Dizajn nábytku a interiéru. Poté pokračovala v ateliéru Průmyslového designu u vedoucího profesora ak. soch. Pavla Škarky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zlínska univerzita nabízí studentům skvělé možnosti cestovat studijně i pracovně po celém světě. Eliška tuto možnost v bakalářském ročníku využila a byla přijata na roční studium do Dánska na Designskolen v Koldingu na atelier Industrial Design.

Dvou semestrová stáž v této zemi jí připomněla, proč to, co dělá, má tak ráda a proč je vlastně důležité zabývat se progresem a navrhováním stále nových věcí i v době, kdy svět je téměř maximálně konzumní a existuje nespočetné množství výrobků. „Zkušenost práce v novém a cizím prostředí pod vedením výborných vedoucích a skvělého kolektivu spolužáků z celého světa je velmi produktivní.“ vzpomíná.

Tato zkušenost jí dala poznat, jak fungují procesy v cizí zemi a uvědomit si, že český design má v porovnání s jinými státy dobré základy a správný směr. „Bohužel si české umělecké školy v možnostech, co by mohly studentům nabízet, trochu protiřečí. Momentálně mám na mysli zejména výuku dílen a rukodělných prací, které na českých školách, jež jsem měla možnost absolvovat, téměř nevyskytují. Stejně tak nauka o materiálech v praxi. Všude se u nás strašně řeší teorie, ale na praxi se zapomíná.“ vysvětluje Eliška „Výukový systém v Koldingu byl přesně opačný. Všechny vedly k tomu, aby byli schopní vyrábět špičkové modely, funkční prototypy, při jejichž výrobě se názorně seznámili s technologií materiálů. A to je pro designéra absolutní nezbytnost, orientovat se v materiálech a jejich zpracování.“

V Dánsku vytvořila bakalářskou práci, kterou po příjezdu ze stáže obhájila ve Zlíně. Jako téma si zvolila „Jak uplatnit folklórní vzory v interiéru nejen jako dekor“.

Po obhajobě bakalářské práce byla přijata na magisterské studium na VŠVU v Bratislavě. Během prvního roku vznikla série zvířecích zrcadel „Trofeje“, která reflektuje naše povahy a vlastnosti, sluchátka Špunty, které zastávají dvojsmysl špuntů-sluchátek do uší a špuntů od vinařských flašek. Zrcadla i špunty vznikly jako klauzurní práce na zadané téma „Fór for you“, tedy „Fórek pro tebe“.

Následně začala pracovat na dalším projektu, tentokrát ve spolupráci s dnes již světovou slovenskou firmou Oms Lighting. Firma se zabývá hlavně osvětlením do kancelářských prostor. Během společných konzultací pro ně Eliška navrhla koncepty svítidel, které jsou určeny pro budoucí trh. Tyto návrhy a animace byly prezentovány na světovém veletrhu Light+Building 2012 ve Frankfurtě nad Mohanem.

Dalším projektem byla soutěž Kruhy na vodě, kterou vyhlašuje každé 2 roky slovenské Ústredie ludovej umeleckej výroby (ULÚV). Cílem soutěže bylo navrhnout výrobek, který vychází z klasického lidového řemesla, z historie, ale je zpracován dnešními strojními technologiemi. Je to spojení klasické tradice s odkazem na minulost a dnešního průmyslového světa a současného myšlení lidí.

„Když jsme dostali zadání soutěže, přemýšlela jsem co navrhnout. Nakonec nebylo ani moc co rozmýšlet. Můj bratr čekal s přítelkyní každým dnem dvojčátka. Dvě krásné holčičky Dorotku a Rosárku. Když jsme pátrali po nábytku pro dvojčata, zjistili jsme, že se téměř nic takového nevyrábí. Zaměřila jsem se na kolébky současného trhu i z minulosti.“

Nevýhoda klasické kolébky spočívá v tom, že když dítě z ohrádky vyroste, kolébka je v podstatě zbytečná a překáží. Přesně tomu se chtěla Eliška vyvarovat, a proto kolébku navrhla tak, aby ji mohli využívat po celý život všechny generace, mladí, dospělí i staří bez ohledu na to, že je primárně určená pro rodiče s dětmi.

Její variabilita spočívá v tom, že má dvě nezávisle na sobě výklopné „ohrádky“, které se zafixují, aby měly stabilitu ve svislé poloze. V případě, že ohrádky nejsou potřeba, zůstanou zaklopené jako sedák, přes který je překryta dečka, takže člověk nic nepozná. Díky nerezové konstrukci je vhodná i pro exteriér.

S tímto návrhem Eliška vyhrála druhé místo v již zmiňované soutěži Kruhy na vodě a nyní putuje po dalších místech společně s ostatními vítěznými návrhy.  

(Zdroj: Eliška Dudová)