Ve středu 20. 3. probíhaly poslední přípravy letňanského veletrhu FOR HABITAT, vrcholící příjezdem vystavovatelů, stavením expozic a vybalováním exponátů. Navečer bylo již téměř hotovo a ruch v obrovských výstavních halách ustával – koberce byly položeny, vystavované předměty spořádaně čekaly na otevření dalšího dne. Po 7. hodině večer byly haly už téměř liduprázdné a všude se válely jen vypotřebované role izolep a pásků na koberce. Zkrátka: ideální situace pro komplexní prohlédnutí veletržní nabídky!
Chodila jsem z haly do haly a v těch velkých prostorách se cítila jako v moři – moři plném šedých, hnědých, bílých a černých vlnek, táhnoucích se dál a dál až k obzoru… Jistě, trochu přeháním! Ale barevná jednotvárnost nabídky hlavně sedacího nábytku byla v tuto chvíli opravdu do očí bijící! O to víc mě potěšily barevné záchranné bójky, které se čas od času z vln vynořily – ve skutečnosti expozice dětského nábytku. Svým dětem dopřáváme, čeho se sami asi bojíme – veselosti a svěžesti. Ale i tady jsme radši opatrní – i pro děti volíme barvy jen jemné, pastelové. Na tzv. „základní“ barvy, tedy jasně červenou, modrou, žlutou a zelenou, jsme asi úplně zapomněli. Nebo si ji neumíme do bytu jenom představit? Anebo si to neumí představit jen výrobci?
(autor: Jana Molitanka Svobodová)