Share
Praktické rady jak odčerpávat vodu, zajistit statiku objektu, postup vysoušení a sanace a kroky pro prevenci dalšího poškození objektu. Baumit nabízí více druhů sanačních omítkových systémů pro různé stupně poškození a pro exteriér i interiér a speciální zateplení Baumit open, umožňující odvětrání přebytečné vlhkosti.
Snahou každého obyvatele postiženého domu nebo bytu je co nejrychleji uvést příbytek do původního stavu.
Jenže to, co voda napáchala za několik dní nebo dokonce jen hodin, není možné stejně rychle odčinit. Aby bylo vynaložené úsilí účinné, účelné a nakonec i finančně přijatelné, je třeba pojmout tuto záležitost komplexněji a dlouhodoběji. Zde je obecně nastíněn doporučovaný postup opravných prací s využitím vybraných výrobků Baumit:
1. Zabránit dalšímu ohrožení z vnějšku (např. dalším přívalem vody, sesuvem zeminy ze svahu nad domem, stejně jako i “ujetím” dříve bezpečného spodního svahu , pádem stromu, aj. ). Mokrem se výrazně zvyšuje objemová hmotnost zeminy a zároveň se snižuje její úhel vnitřního tření na poměrně dlouhou dobu.
2. Staticky stabilizovat objekt i jeho jednotlivé části (zdi, okenní a dveřní překlady, stropy, rozevírající se klenby). Sledovat, zda stavba nemění svůj tvar a nepohybuje se. Všímat si napojení podlahy chodby v přízemí vůči chodníku nebo vůči venkovnímu vstupnímu schodišti, nedovírání křídel oken a dveří (křížení), kompaktnosti komínového zdiva s okolním zdivem, navázání schodišťových ramen na podesty apod. Pokud nemáme jistotu, zda se trhliny v omítce nerozevírají, je možné je příčně přelepit sádrovým páskem, do něhož se po straně “za mokra” drátem vyznačí datum a sleduje se, zda pásek praskne. Pokud ano, prasklý se ponechá a ihned vedle něj se zřídí další s novým datem. Tak je pro statika zdokumentována velikost a rychlost pohybu zdiva.
3. Neodčerpávat vodu a neodklízet naplaveniny pouze z jedné strany zdiva – jednostranný rychlý pokles by zvýšil rozdíl tlaků na zdivo zvnějšku a zvnitřku, což by mohlo ohrozit jeho stabilitu, a mohlo by docházet k vyplavování jemných částí z malty, která drží cihly pohromadě. Stejně tak by se mohly vyplavit jemné částice ze svislé ochranné jílové vrstvy, která se dříve prováděla coby vnější hydroizolace. Zvýšeným prouděním vody by se mohlo v některém místě změnit složení okolní a podzákladové zeminy, což by později mohlo vést k nerovnoměrnému sedání.
4. Zabránit dalšímu vnikání vody srážkové, povrchové nebo podzemní (byť jen malému) – netěsnostmi ve střeše, okapech, poškozenými okny, ucpanými svody apod.
5. Odstranit neprodyšné vrstvy – ze stěn, podlah a povrchů, které by ztěžovaly vysoušení vzduchem (např. dřevěné obklady a podhledy, nábytek). V horším případě až i otlučením odstranit nesoudržné a oddělující se mokré omítky, aby mohlo lépe vysychat samotné zdivo. Tvorbu puchýřů a odprýskávání nelze vyloučit u neprodyšných akrylátových barev a omítek, používaných zejména v 70. a 80. letech 20. století. Záchrana zaplavených dřevěných podlah bývá obtížná, mnohdy je lepší je odstranit a umožnit rychlejší vysychání.
6. Vysoušet vnitřek objektu přirozeným prouděním vzduchu, hnaným horkým vzduchem, kondenzačním vysoušečem, elektroosmoticky. I za chladu a mrazu větrat, ale nikoliv dlouhodobě a plynule, což by vedlo k přílišnému prochlazení konstrukcí nebo i promrznutí některých míst. Větrat raději nárazově 5x až 7x za den průvanem vždy po dobu asi 5 – 7 minut. Pod zdánlivě suchým povrchem zůstává ještě dlouho mokré jádro zdi, a vlhkost v ní zůstává nejméně o půl metru výše, než by mohlo být z povrchu zřejmé. Vysoušeče s otevřeným plamenem mohou být méně vhodné než elektrické. Obecně hoření ubírá kyslík, vytváří vodní páry a někdy i nebezpečné zplodiny.
7. Zabránit biologickému napadení konstrukcí – ošetřit povrchy protiplísňovými, tj. fungicidními, popř. i algicidními přípravky. Nestavět prozatím nábytek ke stěnám tak těsně, jako byl dříve. Snažit se zvnějšku alespoň provizorně přes zimu izolovat tepelné mosty (představované např. železobetonovým věncem a konzolami) např. přiložením pásu tepelného izolantu o něco širšího než je výška věnce.
8. Plánovat komplexně a pro budoucnost – nechat si odborně navrhnout komplexní soubor sanačních opatření. Když už opravovat, tak doslova od podlahy a pořádně, aby to nějaký čas vydrželo – kombinovat úpravy okolního terénu se sanačními zásahy do objektu.
8.1 Např. provést jiné vyspádování terénu, drenážní potrubí, trativody, odvodňovací studny s plovákem spínanými čerpadly.
8.2 Zvážit vylepšení hydroizolace, nebo v horším případě i nově izolovat zdivo, základy a podlahu. Volit a kombinovat metody:
8.2.1 mechanické – podřezáním zdiva a vložením nerezového plechu či asfaltových pásů;
8.2.2 chemické – injektáž chemickým roztokem nebo horkým parafinem;
8.2.3 vzduchoizolační – zřídit vnitřní a vnější přiváděcí a odvzdušňovací kanálky podél zdiva a podlah, mezi suterénní obvodové zdivo a zeminu použít odvětrávanou profilovanou “nopovou” fólii, do odvádějícího potrubí přidat na přechodnou dobu i ventilátor s časovým spínačem a podobně;
8.2.4 elektroosmotické – pokud jsme přesvědčeni o účinnosti této metody, osadit elektrody, zdroje a rozvody elektřiny v místech a v počtu navržených specialistou.
8.3 Na vlhké zdivo použít vhodný sanační omítkový systém, ale to až po poklesu vlhkosti ve zdivu na přijatelnější hodnotu. Sanační omítky svým vysokým obsahem vzduchových pórů umožňují odvádění vlhkosti ze zdiva za současného omezení nežádoucích jevů jako jsou např. odprýskávání omítky, nehezké skvrny na povrchu a další funkční a estetické závady. Sanační omítkové systémy se navrhují v běžných tloušťkách omítek, ale z různě průvzdušných, porézních a pevných omítkových vrstev podle stupně zasažení zdiva vodou a solemi. Pro lehčí “případy” postačí sanační omítkový systém Baumit Sanova L, v případě vyššího obsahu nepříznivých solí (dusičnany, sírany, chloridy) ve zdivu je třeba zvolit sanační omítkový systém s mezinárodním certifikátem WTA – Baumit Sanova WTA (s trasovou omítkou Baumit Sanova MonoTras H nebo vápenocementovou Baumit Sanova pufferová omítka a Baumit Sanova omítka W). Všechny tyto sanační omítkové systémy pracují na principu odpařování vodních par a tudíž by měly být opatřeny vysoce paropropustnými barvami či tenkovrstvými probarvenými omítkami, jako jsou např. Baumit silikátová omítka/barva, Baumit silikonová omítka/barva či Baumit Nanopor omítka/barva. Velmi nároční stavebníci mohou zvolit i metodu obětní vrstvy. Ta spočívá v nanesení jedné vrstvy sanační omítky na vysoce kontaminované zdivo. Ta přes zimu odčerpá ze zdiva velkou část vlhkosti a nebezpečných solí, které se v této omítkové vrstvě usadí. Poté se tato zasažená omítková vrstva obětuje, tj. odseká, odveze a na její místo přijde sanační omítkový systém definitivní.
9. Pokud není nutný sanační omítkový systém, je možné stávající omítky pouze povrchově očistit a zpevnit nejlépe pomocí materiálů neobsahujících sádru. Ta na sebe váže vlhkost za současného snižování své pevnosti a mnohdy u rekonstruovaných staveb vytváří nehezké a nebezpečné výkvěty. Kdo má čas a trpělivost, může jedinečné a nenahraditelné přednosti sádrových omítek a stěrek využít až po dostatečném vysušení. Pro ty, kteří se již přesvědčili o kvalitě výrobků Baumit a chtějí je nyní použít, se nabízí tyto varianty okamžitých řešení:
9.1 Na nepoškozený tvrdý cementový nebo vápenocementový podklad ( panel, tvrdá omítka apod.) očistit omytím / oškrábáním se nanese Baumit Klima stěrka (Baumit KlimaGlätte) v tloušťce 1 až 3 mm.
9.2 Částečně poškozenou omítku (místy rozrušenou) očistit omytím, rozvolňující se místa odstranit.
9.2.1 Na vyplnění nerovností (vrypy, kaverny apod.) hloubky 3 až 5 mm se použije Baumit vápenná tenkovrstvá omítka (Baumit KalkDünnputz) a na ní se poté celoplošně nanese Baumit Klima stěrka.
9.2.2 Při hloubce nerovností a vrypů do 3 mm postačí přímo v jedné vrstvě Baumit Klima stěrka.
9.3 Velmi znečištěnou nebo poškozenou omítku osekat až na cihly a to do výšky zhruba 70 cm nad úroveň zaplavení nebo do výšky 1,5 násobku tloušťky zdiva nad úroveň zaplavení. Bere se nepříznivější hodnota z obou dvou, tedy např. pro tloušťku zdiva 30 cm by to byla hranice 70 mm a pro tloušťku zdiva 50 cm je to 1,5 násobek ( 75 cm). Osekané zdivo nechat vyschnout a pak nanést:
9.3.1 v interiéru i v exteriéru bez přednástřiku Baumit MVR Uni
9.3.2 v interiéru lehčenou omítku Baumit MPI 25 L
9.3.3 v exteriéru s přednástřikem lehčenou omítku Baumit MPA 35 L
9.3.4 v interiéru i v exteriéru s přednástřikem Baumit Termoomítku Všechny tyto materiály mají velmi příznivý faktor difúzního odporu (ě ≤ 15) a všechny obsahují vápno, které omezuje tvorbu plísní.
10. Pro zaplavené zateplovací systémy neplatí žádné paušální rady. Do podzimu může být nejlepším řešením snesení zateplovacího systému z fasády pryč, aby zdivo co nejvíce dýchalo a aby bylo zahříváno přímým sluncem a vysušováno proudícím větrem.
Musí-li zateplení na domě přesto zůstat, je třeba počítat s těmito základními vlastnostmi tepelných izolantů:
- Klasický fasádní pěnový polystyrén (EPS-F) sice při bleskové povodni nenasákne tolik jako minerální vlna (MW), ale na druhou stranu představuje větší překážku pro vysoušení zdiva.
- U zatopených systémů s minerální vlnou je bohužel nutné překonat jakoukoliv shovívavost, protože vlhká minerální vlna velmi ztrácí izolační schopnost a při putování vlhkosti jednotlivými vrstvami směrem na povrch fasády hrozí velkou měrou kondenzace ve vyztužené stěrkové vrstvě pod omítkou. U některých izolantů může docházet i k výluhům použitých pojiv nebo i k rozvolňování soudržnosti minerálních vláken.
Před zimou však je vhodné (až téměř “nezbytně nutné”) opatřit vytopené zdivo prodyšným a “vlhkovzdorným” zateplovacím systémem.
Z hlediska odolnosti proti povodňovým škodám i jako následné opatření k nápravě je velmi vhodný zateplovací systém Baumit open. Tepelněizolační desky z pěnového polystyrénu jsou méně nasákavé, ale současně obsahují otvory, které umožňují odvětrávání přebytečné vlhkosti směrem ven. Všechny vrstvy systému jsou zhruba stejně prodyšné, takže nehrozí kondenzace vlhkosti na vrstvě, která by pro ni svými odlišnými vlastnostmi představovala náhlou změnu. Pro lepení desek z prodyšného polystyrénu Baumit open nebo Baumit open reflect je možné zvolit buďto obvyklou vysoce paropropustnou Baumit open lepicí stěrku W (Baumit open KlebeSpachtel W), popř. na zdivo jednoznačně kontaminované solemi použít Baumit open S sanační lepicí stěrku (Baumit open S SanierKlebespachtel) se zvýšenou odolností, proti solím.
Dodatečné zateplení je metodou nejvhodnější. Každý vnější kontaktní zateplovací systém vyruší téměř všechny tepelné mosty, omezí teplotně-dilatační pohyby obvodového zdiva a zabrání jeho promrzání. Pozor – určitě musí jít o polohu tepelného izolantu na venkovní straně zdiva. Izolováním zevnitř by promočené zdivo bylo “vystrčeno” na mráz a vystaveno kolísání denních a nočních teplot. Určitě nesmí jít o pofiderní zateplovací systémy se vzduchovou mezerou mezi izolantem a nosnou obvodovou zdí (byť by měly ve svém názvu mnohokráte opakované nějaké emotivní slůvko jako např. “klima” apod.). U takových skladeb hrozí nechtěná a masivní kondenzace zavlečené vzdušné vlhkosti a takové řešení je i v rozporu s platnými požárními předpisy (průběžná vzduchová mezera pod tepelným izolantem je nepřípustná).
S technickým poradenstvím a s návrhem nejvhodnější skladby omítkových či zateplovacích systémů jsou připraveni pomoci obchodně-techničtí zástupci Baumit, spol. s r.o., v příslušném regionu. Rovněž tak mohou doporučit i vyškolenou prováděcí firmu.
(Zdroj: baumit.cz)
Čtěte dále
