Pro přenesení zatížení nad otvory ve svislých konstrukcích – cihelných zděných stěnách se s výhodou používají keramické (keramobetonové, cihelné) překlady. Tyto překlady se zhotovují z cihelné obálky zajišťující výborný podklad pod omítku a z železobetonové části, která vždy obsahuje nosnou výztuž.
Od února 2005 plně platná norma EN 845-2 Specifikace pro pomocné výrobky pro zděné konstrukce – Část 2: Překlady takové překlady označuje jako zděné. Tato evropská norma stanovuje požadavky na předem vyrobené překlady nad otvory do světlosti 4,5 m.
Zděné překlady se z hlediska použití dělí na klasické a roletové, ze statického hlediska na kompletní, kombinované a spřažené.
Klasické překlady se používají ve vnitřních i ve vnějších stěnách, roletové překlady se používají nad otvory ve vnějších stěnách, u kterých je požadavek na venkovní rolety či žaluzie.
Mezi kompletní (plně nosné) překlady se řadí jak klasické tak roletové překlady. Klasické kompletní překlady (obr. 17-1) se vyrábějí o rozměrech příčného řezu 70 x 238 mm (výška překladů je totožná s výškou cihelných bloků THERM) a v délkách od 1 000 do 3 500 mm odstupňovaných po 250 mm. Rozměry těchto překladů jsou prakticky u všech výrobců stejné. Vzhledem k poměrně úzké dosedací (ložné) ploše překladu šířky 70 mm se se vzrůstající šířkou otvoru zvětšuje i minimální délka uložení překladů na cihelném zdivu – od 125 do 250 mm. Malá šířka těchto překladů však umožňuje jejich různé kombinace pro všechny tloušťky vnitřních nosných (145, 175, 240, 250, 300, příp. 365 mm) a za použití tepelného izolantu i vnějších stěn (365, 380, 400, 440 a 490 mm). Způsob použití a únosnosti jednotlivých překladů i jejich kombinace (obr. 17-2 a 17-3) uvádějí jednotliví výrobci ve svých firemních podkladech.
Roletové překlady se vyrábějí v několika různých rozměrech – viz obr. 17-4 až 17-6. Svojí konstrukcí umožňují ukrytí mechanizmu vnější rolety či žaluzie dovnitř nadpraží otvoru, takže roletová resp. žaluziová schránka neruší při pohledu na vnější fasádu domu. Zároveň tyto překlady plní ochrannou tepelnou a akustickou funkci. Ovládání stínících prvků je umožněno z vnitřního líce obvodové stěny. Ovládání může být na rámu okna či dveří nebo na stěně, ruční nebo elektrické, vše podle výběru typu stínicího prvku. Stínicí prvky ani jejich ovládání však nejsou součástí dodávky roletových překladů, součástí dodávky může být roletový mechanizmus.
Kompletní roletové překlady lze přímo zatížit stropní konstrukcí až do hodnot uváděných výrobci.
Spřažené překlady sestávají ze dvou neoddělitelných částí – vlastního překladu vyráběného jako prefabrikát (předem vyrobené části) a tzv. tlakové zóny nad překladem zhotovené přímo ve stěnové konstrukci (doplňkové části) – obr. 17-7. Tlaková zóna může být provedena buď z cihelné nadezdívky nebo z betonu. Překladové prefabrikáty mohou být dvojího druhu – tzv. ploché nebo roletové překlady.
Ploché překlady se v ČR vyrábějí v jednotných příčných rozměrech – šířkách 115, 145 a 175 mm a výšce 71 mm (obr. 17-8), výjimečně 113 mm. Jejich tlaková zóna může být provedena v obou materiálových variantách – vyzděná i vybetonovaná. Výhodou plochých překladů je většinou nízká cena a nízká hmotnost výhodná pro ruční manipulaci. Jejich nevýhodou v porovnání s kompletními překlady je nižší únosnost v zabudovaném stavu, nutnost montážního podepření a nezbytnost velmi pečlivého provedení vyzdívané tlakové zóny překladu. Na správnosti provedené nadezdívky (tloušťce ložných a příčných styčných spár a jejich pečlivém vyplnění zdicí maltou), její výšce, započítatelné tloušťce a použitém materiálu (pevnosti malty, pevnosti zdicích prvků ve směru délky překladu) závisí konečná únosnost takového spřaženého překladu.
(Autor: Ing. Antonín Horský, Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.)