Ergonomie je věda zabývající se optimalizací lidské činnosti, a to zejména vhodnými rozměry a tvary nástrojů, nábytku a jiných předmětů. Vznikla za druhé světové války, když britští vědci zkoumali a hledali odpověď, proč jejich letadla padají, i když nejsou odstřelována. Výsledkem zkoumání bylo zjištění, že hlavní důvod většiny nehod je selhání lidského faktoru pilota, který ve stresu nezvládne ovládání složité palubní desky. Z tohoto důvodu se zařízení musely adaptovat a umísťovat tak, aby vyhovovaly i ve chvíli, kdy je pilot rozrušen či unaven.
Ergonomie je mezioborová disciplína, která se snaží dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem člověka; tento vědní obor integruje a využívá poznatky humanitních věd (zejména psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. vědy o řízení, kybernetiky, normování atd.), zkoumá vztah člověka a jeho prostředí. Bere v úvahu anatomické, fyziologické a psychologické faktory stejně jako chováni, kapacita a limity člověka.
Záměrem je, aby používané předměty a nástroje svou podobou a tvarem co nejlépe korespondovaly pohybovým možnostem případně proporcím lidského těla. Využívá se při projektování strojů, navrhování dopravních prostředků, spotřebních produktů, pracovního prostředí i nábytku. Vytváří efektivnější produkty, bezpečnější a přívětivější. Výrobek je vyroben tak, aby byl v souladu s lidským tělem a dával maximální komfort. Kupříkladu vhodně navržená židle má tvarem sedáku sedícímu napomoci, aby seděl vzpřímeně, a předcházet tak křivení páteře.
Interdisciplinární spolupráce dekoratérů, nábytkářů, čalouníků, designérů, ergonomů a zdravotníků může poskytnout výsledky ve vytváření zdravého nábytku, který myslí na rozvoj naší populace.
Atmosféra bytu je stanovena především nábytkem i dekoracemi, a jejich schopnostmi navodit odpočinek. Nábytek charakteristicky působí nejen ve fungování bydlení, ale především ve fyziologické pohodě a odpočinku člověka. Proto je potřeba při návrhu nábytku zohlednit člověka v jeho odlišnostech, jako je pohlaví, hmotnost, výška, věk, rasa i povolání. I přes uvedené rozdíly musí vzájemný vztah mezi uživatelem a navrženým zařízením zajišťovat pohodlný a bezpečný požitek z tohoto prostředí.
Dnes má ergonomie své místo v práci i běžném životě. Kvalitně sedět se musí nejen v zaměstnání, ale i doma při odpočinku nebo v dopravních prostředcích. Špatné držení těla při práci ubírá až 40 % osobního výkonu. Obzvláště při práci s počítačem je zaregistrován nárůst zdravotních obtíží: bolesti ramen, hlavy, paží, šíje, žaludku, v kříži a bolest nohou.
Nepříznivé působení na páteř a pohybový aparát má i spaní na nevhodné posteli či matraci. Přirozená regenerace organismu je zajištěna například dobrým ležením, dynamickou chůzí nebo dynamickým sezením. Výběr židle je individuální – každý člověk je jiný, má jiné anatomické dispozice, jinak sedí. Existují také alternativy sezení na židli (klekačky, balanční míče), nelze je však využívat pro trvalé sezení.
(Zdroj: Design Handbook: concepts, , Taschen, ISBN 3-8228-4634-1, http://www.fsps.muni.cz/)
————————————————————————————————————————