22.Požární ochrana budov

Pixmac000083842131 Řešení požární bezpečnosti stavebních objektù vychází ze dvou základních norem:

ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty.

Mezní stavy požární odolnosti stavebních konstrukcí jsou uvedeny v požadavkové normě:

ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí.

Pro klasifikaci nosných požárních stěn a nosných požárních stropù jsou dány tyto základní mezní stavy požární odolnosti:

R – únosnost nebo stabilita;
E – celistvost;
I – teploty na neohřívané straně.

Pro zkoušení požární odolnosti stavebních konstrukcí jsou zavedeny tyto normy:

EN 1363-1 Základní požadavky;
EN 1363-2 Alternativní a doplňkové postupy;
EN 1364-1 Nenosné prvky – stěny;
EN 1364-2 Nenosné prvky – podhledy;
EN 1365-1 Nosné prvky – stěny;
EN 1365-2 Nosné prvky – stropy a střechy;
EN 1365-3 Nosné prvky – nosníky;
EN 1365-4 Nosné prvky – sloupy.

Hodnocení mezních stavù podle EN 1363-1 je následující:

R – Kritériem nosnosti je doba uběhlého času v minutách, po kterou zkušební prvek zachovává svou schopnost nést při zkoušce zkušební zatížení. Tato schopnost se stanoví velikostí a rychlostí deformace.

E – Kritériem celistvosti je doba uběhlého času v minutách, po kterou zkušební prvek zachovává při zkoušce svoji dělicí funkci, aniž by došlo k následujícímu:

a) vznícení přikládaného bavlnìného polštářku na odvrácené straně od ohně;
b) umožnění průchodu měrek Ø 6 mm nebo Ø 25 mm;
c) souvislému plamennému hoření na odvrácené straně od ohně.

I – Kritériem izolace je doba uběhlého času v minutách, po kterou zkušební vzorek zachovává při zkoušce svoji dělicí funkci, aniž by na neohřívané straně byly dosaženy teploty, které zpùsobí:

a) vzrůst průměrné teploty nad počáteční prùměrnou teplotou o více než 140 °C;
b) vzrůst teploty v kterémkoliv místě (včetně mobilního termoelektrického článku) nad počáteční průměrnou teplotou o více než 180 °C. Plošné nosné i nenosné konstrukce z cihel s omítkou či bez omítky jsou podle ČSN 73 0810 konstrukcemi nehořlavými – druhu DP1.

Zděné stěny

Požární odolnost stěn z pálených zdicích prvků je možné posoudit pomocí:

zkoušek provedených podle příslušných EN;
pomocí tabulkových hodnot;
výpočtem.

Požární odolnosti zděných stěn uvedené v tomto článku jsou převzaty z Přílohy B EN 1996-1-2:2006
Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí – Část 1-2: Obecná pravidla – Navrhování konstrukcí na účinky požáru.

Podle skupiny zdicích prvků, do které je zdicí prvek zařazen a jeho charakteristiky, tj. pevnosti v tlaku f_b [N·mm^-2], objemové hmotnosti ρ [kg·m^-3], souhrnné tloušťky¹⁾ct [%] a součinitele využití stěny α, lze nalézt v Příloze B odpovídající požární odolnost. V tabulkách 15-2 až 15-5 jsou uvedeny pouze vybrané skupiny zdicích prvků a varianty namáhání stěn požárem pro součinitel využití stěny α = 1,0.

Skupiny pálených zdicích prvků jsou uvedeny v tabulce 15-1, která je převzata z EN 1996-1-1 a doplněna o skupinu 1S z EN 1996-1-2:2006.
^{Poznámka: 1) Souhrnnou tloušťkou se rozumí součet vnitřních a obvodových žeber zdicího prvku uváděný jako procento šířky stavebního prvku.}

Překlady

Nosné a spřažené překlady

Roletové překlady RONO

Roletové překlady HELUZ nosné

Stropní konstrukce

Trámečková konstrukce se stropními vložkami MIAKO

Konstrukce ze stropních desek HURDIS

Stropní systém HURDIS sestává z cihelných stropních desek CSD HURDIS a z ocelových válcovaných I-profilù nebo z keramobetonových nosníkù typu HF. Keramobetonové nosníky HF jsou prakticky shodné (liší se pouze šikmými boky) s nosníky POT a proto i požární odolnost nosníkù HF s vložkami MIAKO činí REI 120 D1. Stejnou požární odolnost mají i nosníky KPZT.

Pro stropy s ocelovými válcovanými I-profily lze použít oba typy desek CSD HURDIS. Desky s kolmými čely (CSD HURDIS I) se ukládají mezi nosníky na jejich spodní příruby, takže tyto příruby nejsou ze spodní strany deskami HURDIS protipožárnì nijak chránìny.

Požární odolnost stropù s deskami CSD HURDIS I s nechránìnými spodními pásnicemi je urèena podle ČSN 73 0821, tab. 5B, pol. 8a hodnotou REI 45 D1.

Chrání-li se spodní pásnice obyčejnou omítkou (GP podle EN 998-1) tloušky 15 mm nanesenou na pletivo, zvýší se požární odolnost stropu podle pol. 8b normy na hodnotu REI 90 D1.

Zvýšení požární odolnosti ocelových I-profilů je však možno dosáhnout i jinými způsoby, např. nátěry, nástřiky, obklady, příp. podhledem – zde je poměrně velký výběr a záleží na projektantovi, který způsob se mu bude jevit jako nejvhodnìjší pro daný účel.

Pro desky CSD HURDIS II se šikmými čely se vyrábějí cihelné patky CSD HURDIS 2pa, které se nasazují na spodní příruby I-profilů. Tím je jednak docíleno souvislé cihelné plochy pro stropní omítku a jednak je též spodní příruba nosníku protipožární chráněna cihelnou vrstvou tloušky cca 15 mm. Požární odolnost této stropní konstrukce byla stanovena teoretickými výpočty.

Z výpočtů vyplynulo, že požární odolnost stropů složených z desek CSD HURDIS II a ocelových I-profilů, jejichž spodní pásnice jsou chráněny cihelnými patkami HURDIS, činí REI 90 D1.

Jestliže potřebujeme dosáhnout větší požární odolnosti, můžeme do protipožární ochrany započítat ještě stropní omítku. Podle ČSN 73 0821 je však tento postup dovolen pouze za předpokladu, že omítka je nanesena na pletivo upevněné ke stropní konstrukci. Teoretickým výpočtem č. 20a byla posouzena stejná varianta ochrany jako v původním posudku, tj. ochrana vápenocementovou omítkou tloušky 20 mm. (Pozn.: Výpoèet è. 20b – Prostup tepla stropem opatøeným omítkou nebylo tøeba provádìt, nebo jak ukázal výpoèet è. 19b, izolační schopnost stropu vyhovuje na 120 minut i bez omítky.) Z výpočtu vychází, že požární odolnost stropů složených z desek CSD HURDIS II a ocelových I-profilù, jejichž spodní pásnice jsou chráněny cihelnými patkami HURDIS a omítkou tl. 20 mm z MVC, se zvýšila na hodnotu REI 120 D1.

(Autor: Ing. Lubomír Keim, CSc., Výzkumný ústav pozemního stavitelství – Certifikační společnost s. r. o.)

——————————————————————————————————————————————–