Stránka se načítá...

Napište, co hledáte

Správné navržení nábytku – Antropometrie

Share

navrhNejdůležitějším činitelem při navrhování nábytku jsou proporce lidského těla nebo vzdálenosti kloubových spojů.

Obor zabývající se měřením lidského těla s cílem nalezení odlišností se nazývá antropometrie. Vyvinula se na konci století pro potřeby kriminalistiky. Ve spojitosti s designem se začala používat ve 20. letech, kdy skandinávský návrhář Kaare Klint přizpůsoboval míry nábytku denního použití rozměrům člověka.

Údaje o postavě člověka lze nashromáždit vcelku snadno, rozměry těla se ale mění ve spojitosti s věkem, rasou, pohlavím, proporčností a dokonce i zaměstnáním.

 

 

tab01Průměrná výška mužů různých národností

tab02Proporční odlišnosti mužů průměrné výšky 175 cm

zeimusu vitruvian man-1969pxNarážku na tělesné proporce objevíme již v knize Deset knih o architektuře, kterou napsal římský architekt Vitruvius někdy kolem roku 30 před našim letopočtem. Dočte se v ní: „Příroda totiž vytvořila lidské tělo tak, že obličej od brady k hornímu konci čela k začátku vlasových kořínků měří 1/10 těla a stejně tolik i natažená dlaň od kloubu v zápěstí ke konečku prostředního prstu. Z výšky obličeje samého připadá 1/3 od špičky brady ke spodku nozder, totéž měří nos od spodku nozder až po svůj kořen uprostřed obočí a od tohoto konečného bodu k začátku kořínku vlasů je utvářeno čelo rovněž o rozměru 1/3 této výšky. Chodidlo má 1/6 výšky těla, ruka až po loket 1/4, stejně má 1/4 i hruď.

Pravidly stavby lidského těla se věnoval kromě jiných badatelů a umělců také Leonardo da Vinci.

„Přirozeným středem lidského těla je pupek. Položí – li se totiž člověk naznak s roztaženýma rukama i nohama a umístí – li se střed kružítka na jeho pupek, bude se čára opsané kružnice dotýkat prstů obou rukou i nohou. Stejně tak jako se podává na lidském těle obraz kružnice, právě tak lze na něm zjistit i obrazec čtverce. Odměří – li se totiž vzdálenost od spodku nohou k vrcholku hlavy a nanese – li se tato výška na rozpjaté ruce, zjistí se tatáž výška i šířka, jako je tomu u ploch, které jsou sestrojeny podle úhelníku do čtverce.“

I známý francouzský architekt Le Corbusier si všiml, že starobylé obytné interiéry mají příhodnou, nepříliš velkou výšku místnosti. V roce 1942 se dal do bedlivého zkoumání obecné měrné soustavy s úsilím sladit konvenční měřítko s měřítkem lidským, tedy propojení přírody a řádu. Ve svých myšlenkách vycházel z výšky člověka vysokého 175 cm, kterou pak vyměnil za 183 cm. A to z prostého důvodu, aby soustava byla jak pro systém metrický, tak pro anglosasský systém stop.

Z matematického pohledu dochází k tzv. Fibonacciově řadě, kde se dané číslo rovná součtu dvou čísel předchozích. (0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21 atd..) a poměr jednoho čísla k následujícímu se rovná poměru tohoto k součtu obou (5 : 8 = 8 : 13 = 13 : 21 = 21 : 34).

V geometrii koresponduje tento vztah s tak zvaným zlatým řezem, který byl po léta pokládán za vztah ladný, ideálně harmonický. Corbusier přebírá dávnou domněnku, že rozměry lidského těla se také řídí zlatým řezem. Postava se vztyčenou paží pak má udávat výšku obytné místnosti, která činí 226 cm. Z lidského těla je odvozena tzv. červená série čísel o základu 113 cm: 1,5, 2, 4, 6, 10, 113, 296, kvůli pružnějšímu použití této soustavy připojil tzv. modrou sérii o základu 226 cm\. 2, 3, 5, 8, 140, 226, 366, 592 atd.. Jeho „module“ má být sloučením konvenční míry, velikosti člověka a harmonického vztahu, tzv. zlatého řezu, tedy měrnou soustavou, spojující normu modulu s krásou harmonické proporce. Pojmenování je složeno z výrazů „module“ a „section d´or“, zlatý řez.

the-medicalization-of-architecture012Americký průmyslový návrhář Henri Dreyfuss začal znalosti antropometrie používat v oblasti ergonomie. Ve své knize „Designing for People“ použil jako ilustraci kresbu ženy a muže „Josephine & Joe“, aby vymezil ideální uspořádání předmětů, které dělal. Na figurách demonstruje nejzásadnější rozměry lidského těla, důležité pro průmyslový design, ať už jde o telefonní budku, nebo o sedadlo traktoristy. Svůj výzkum publikoval v díle The measure of Man: Human Factor in Design (1960).

Úspěchy Dreyfusse pak přebrali skandinávští designéři, např. skupina Ergonomi Design Gruppen, která se soustředila na design výrobků pro handicapované osoby.

Aplikace antropometrických údajů je v současné době stále častější.

Prvotní velký antropologický průzkum v naší zemi byl proveden v roce 1895. Poskytl důležitý podklad pro následující srovnávání. Celostátní antropologické měření mládeže se konaly v letech 1951, 1961, 1971 a 1981. Poskytly údaje o evolučním směru hlavních tělesných parametrů, tělesné výšky, hmotnosti a obvodu hrudníku. V letech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985 byla provedena měření cvičenců celostátních spartakiád. Stopovány byly především základní tělesné rozměry dospělé populace.

Moderní člověk se postupem evoluce antropologicky mění. Z průzkumů vyplynulo, že v předešlých desetiletích došlo k výrazným změnám tělesných výšek mužů i žen. Uspíšil se proces dospívání a zvláště celkový tělesný vývoj mladé generace. Např. výška branců se od roku 1921 do roku 1971 zvýšila o 8 cm.

Změna výšky přinesla změnu tělesné hmotnosti, především u mužů. Dnes je 35,7 procenta dospělých Američanů obézních. Mění se podoba těla, zvyšuje se počet žen s velkým poprsím, které svým vlivem způsobuje často až silné bolesti šíje.

Tyto zvraty působí na navrhování předmětů každodenní potřeby. Jestliže se připravují předměty, které budou vytvořeny až za pár let a které mají několik let sloužit, je potřeba vzít v úvahu odhad vývoje.

Pro navrhování nábytku jsou důležité tyto rozměry:

  • Výška těla
  • Výška očí při stoji
  • Výška ramen
  • Výška lokte
  • Šířka ramen
  • Šířka boků
  • Výška těla nad sedadlem
  • Výška ramen nad sedadlem
  • Výška lokte nad sedadlem
  • Vzdálenost hýždě
  • Kolena
  • Délka dolní části stehna
  • Výška podkolenní jamky

Dále pak některé rozměry dosahů jako: dosah vzhůru ve stoje jednoruč a obouruč

Co musí vědět designér a výrobce nábytku

  • Znalost stavby těla, pohybového systému, rizika při vzniku bolesti
  • Antropometrii a ergonomii ve vztahu k nábytku
  • Zásady správného sezení, ležení a odpočinku s ohledem na vhodný nábytek
  • Zdravotní rizika nevhodného nábytku
  • Zásady předcházení škodám na zdraví z civilizačních vlivů
  • Nebezpečné materiály, výrobky, nábytek a vybavení bytu  

(Zdroj: Atom) 

Předchozí článek

Čtěte dále