Share
I když existuje mnoho konstrukčních i technických výukových programů, ani jeden necílí výhradně na „design prospěšný lidskému zdraví“. Tento fakt se zdá až neuvěřitelný, když si uvědomíme, že zastavěné prostředí nás obklopuje na každém kroku našeho života, a promítá se do našeho tělesného i duševního zdraví. Vezměme si třeba výběr správných zářivek, které nejlépe imitují přirozené denní osvětlení, nebo správně zvolený druh materiálu vhodný k použití na podlahu a povrchové úpravy.
Jak správně navrhnout vhodné vytápění, chlazení a větrání nebo objem dopravy v budově i mezi budovami. Tato rozhodnutí mají vždy zdravotní dopady na jedince užívající tyto objekty a to buď pozitivní, nebo negativní (častější jev).
Dle bostonské univerzity nastal ten správný čas vychovat designéry uvažující tímto směrem a posunout obor o další úroveň. Existují speciální programy „designu určeného pro zdravotnictví“, které učí designéry a architekty, jak navrhovat lepší nemocnice nebo ordinace, ale ty nikdy nebyly akreditovány a proto jejich absolventi nikdy nemohli za úspěšné složení závěrečných zkoušek získat titul.
Až do teď. Boston Architectural College právě zahájila nový studijní program „Design for Human Health“. První postgraduální program zaměřený na konfrontaci dobrého designu s designem prospěšným pro lidské zdraví.
V minulém století byl základem pro správný návrh objekt nebo typologie stavby/předmětu. Ve vývoji designu/architektury však lidské potřeby byly až ty druhořadé. Ukažme si to na příkladu letadla. Letadlo vzniklo z lidské touhy létat, pak se vyvinula potřeba dostat se rychleji z bodu A do bodu B. Jaké působení ale mělo letadlo ve styku s lidmi, byla až sekundární myšlenka. Tento proces je velmi častým jevem. Problém s tímto přístupem spočívá v nerovném soustředění se na každou z fází. Například někdo dá přednost předkrmu před dezertem a u jiného jedince je tomu opačně. Pokud jde při návrhu o naše životní dílo, je vysoce pravděpodobné, že dáme přednost té části procesu, z které se těšíme nejvíce.
U architektury a designu jsou preference obvykle kladeny na umění (vizuální vjem) a následně na lidský faktor. Až do této chvíle nebyl žádný jednotný akademický program, který dává stejnou váhu procesu návrhu ve vztahu k Světové zdravotní organizaci. Definici zdraví jako fyzický, psychický a sociální blahobyt každého člověka.
Studenti tohoto programu si vyberou aktuální oblast (např. Alzheimerovu chorobu, autismus, násilí ve školách nebo na pracovišti), nebo typologii (např. využití smíšeného bydlení, rekreační střediska, komunitní kliniky), kterou chtějí studovat. V tomto předmětu se studenti seznámí s fyzikálními účinky a krátkodobými či dlouhodobými zdravotními následky. Seznámí se s ohrožením psychického zdraví, které se sebou nese nesprávně zastavěné prostředí. Pocity bezmocnosti, necitlivosti v oblasti zásahu do životního prostředí a jak se liší ve vztahu pohlaví, věku a kulturní orientace.
Při úlohách překrývajících povahu fyzického a psychického zdraví, se studenti seznámí s faktory, které ovlivňují sociální zdraví. To zahrnuje sociální interakce mezi dvěma nebo více lidmi. Tato interakce může nechat vzniknout přátelství i vztahových (romantických) vazeb, zapojení spolupráce mezi jedinci či podněcování hněvu a konfliktů. Tyto interakce jsou studovány a analyzovány v souvislosti s psychologickými faktory (tj. vytěsnění osobního prostoru a teritoriality) a sociálních faktorů souvisejících s kulturou, náboženstvím a sociálně-politickou normou.
Velmi zajímavý a užitečný krok bostonské univerzity. Doufejme, že se naše akademické instituty nechají inspirovat.
TEXT: redakce OH
FOTO: wikicommon
ZDROJ: Boston Architectural College
