Share
Loftem můžeme nazvat alternativní, neotřelé bydlení. Ačkoli se jeho zrod datuje do 60 let minulého století, do Čech se tento styl dostal ze zámoří poměrně nedávno. Za kolébku tohoto druhu bydlení se považuje New York a jiné metropole Spojených Států Amerických.
Typickým prvkem loftového bydlení je vysoký strop,velkoprostorové nečleněné
bytové jednotky, atypická dispozice často s dvěmi podlažími. Avšak nemusí jít vždy o předělání průmyslového objektu pro účely bydlení. Čím dál častěji se můžeme setkat i s novostavby mající prvky nebo plnící funkci loftu.
Lofty v obvyklém provedení vznikají podélným a pak příčným rozčleněním prostorného průmyslového objektu. Vzniklé jednotky se nedělí zdmi ani příčkami čímž umocňují dojem z volného prostoru. Základem je strop ve výšce minimálně 5 metrů a tomu odpovídající velkorysé proporce oken.
Tyto prostory vždy používali ve velkých městech především umělci. Právě proto vznikají různé obavy z toho, že loftové byty jsou určeny především pro mladé a rodiny s dětmi se v nich nemohou cítit dobře, a to kvůli pocitu z otevřeného prostoru, kde mohou postrádat soukromí. Někdy jsou loftové byty výrazem městské iniciativy (města se snaží obnovit a modernizovat staré průmyslové budovy – např. i do podoby galerií a studií), a tyto výstavby mohou zvednout atraktivitu města, protože vznikají originální nové městské čtvrti.
Staré průmyslové budovy přeměněné na byty, umělecké galerie nebo studia nesou společné prvky. Betonové stropy a podlahy, exponované cihlové stěny, velká okna, odhalená potrubí. Tyto objekty nebyli nikdy stavěny pro účel bydlení ale pro lehký nebo těžký průmysl. Z toho důvodu přestavba na bydlení odpovídající normám je velmi nákladná. V zahraničí tyto rekonstrukce titulují „Hard Loft“. Zachovávají nosné konstrukční prvky budovy a upravují pouze ty, které jsou potřebné pro kolaudaci prostoru jako bytu.
Developeři si všimli, že tento trend Loftového bydlení rychle narůstá, a proto takzvané „Soft Loft“ Ty mají ty samé prvky jako „Hard Loft“, vysoké stropy s velkými okny, nicméně budova je stavěna celá od základů z nových ekologických a ekonomických materiálů. Architekti a projektanti tak dokázali převézt záporné vlastnosti do kladných rysů. Například, „Hard Lofts“ nemají tendenci být energeticky efektivní, díky tomu že budova je velmi stará. Nacházejí se v částech města, které jsou v přechodném období, tedy regeneraci z průmyslové lokality na rezidenční. „Soft Lofts” jsou napříč tomu stavěny v atraktivních a drahých oblastech města. Obecně řečeno, „Soft Loft“ nabízí svým obyvatelům nadstandardní vybavení a úsporu energií. Tedy spojení toho nejlepšího z obou variant.
(Zdroj: redakce OH, obrázky Interholic)
