10.Základy

zakladova deska Zatížení vyvolané budovou se přenáší základy do zeminy buď plochou, nebo pomocí nosných sloupů (pilot).

Základy se dělí:

plošné
hlubinné

Tvar a konstrukční uspořádání základů je ovlivněn hlavně konstrukčním systémem zakládané stavby a kvalitou (únosností) základové zeminy.

PLOŠNÉ ZÁKLADY

základové pásy – plynulé stěny staveb se zpravidla zakládají na základové pásy. Protože pásy obyčejně nejsou izolovány proti zemní vlhkosti, volí se materiál, který je odolný vůči účinkům vlhkosti (lomový ložní kámen, prostý beton, prokládaný beton a při větších šířkách i železobeton)

šířka pásů je závislá na zatížení budovy, a na vlastnostech základové zeminy. Stanový se statickým výpočtem. Výška pásu se obyčejně odvozuje z převislé části tak, aby nedošlo k jeho zlomení nebo usmyknutí. Pro návrh výšky se uvažuje roznášecí úhel α (u prostého betonu obvykle 60°, u lomového kamene obvykle 60 až 70°).

základové rošty – je soustava navzájem kolmých základových pásů. Základové rošty se navrhují pro skeletové konstrukce založené na nestejnoměrně stlačitelných zeminách.

základové patky – pro základy skeletových konstrukcí se většinou navrhují základové patky. Patky mývají většinou půdorys obdélníku nebo čtverce. Základové patky z prostého betonu se navrhují zpravidla tam, kde nejsme vázáni jejich výškou. Provádějí se jako jednostupňové, dvoustupňové nebo vícestupňové. Roznášecí úhel α je obdobně jako u základových pásů – obvykle 60°.

základové patky z monolitického železobetonu mohou mít menší výšku než patky z prostého betonu. Navrhují se většinou tam, kde úroveň hladiny spodní vody je blízko pod základovou spárou. Roznášecí úhel α je tedy méně 30°.

základové desky – princip základové desky je stejný jako u stropní konstrukce (stropu). Základové desky se navrhují u staveb, kde je základová spára trvale pod hladinou spodní vody, a u staveb výškových, u nichž by jiný způsob založení vzhledem k zatížení byl neekonomický.

Základová spára

Skutečná hloubka založení stavby je rozdíl výšek základové spáry a nejbližšího bodu území u základu. Hloubka založení se tedy určuje s ohledem na:

stabilitu a sedání stavby
klimatické vlivy (promrzání a vysychání základové zeminy)
účel stavby (zda budou i budovy i podzemní podlaží, sklepy)
stabilita sousedních základů – úroveň zeminy vhodné pro zakládání
úroveň hladiny spodní vody

pokud jde o klimatické vlivy, musí být základová spára umístěna v nepromrzající hloubce, tj. nejméně 0,8m pod povrchem.

Jestliže je základová spára tvořena celistvými zdravými a pomalu zvětrávajícími horninami a je-li u základů vnitřních zdí chráněných proti klimatickým vlivům, a to i během provádění stavby, může být menší, nejméně však 0,4m.

V soudržných zeminách, kde je hladina podzemní vody v hloubce menší než 2m pod povrchem území, volí se hloubka založení nejméně 1,2m. Podle místních zkušeností je třeba hloubku založení s ohledem na promrzání i zvětšit (v podhorských a horských oblastech). Tvoří-li základovou půdu soudržné zeminy a je-li nebezpečí jejich smršťování, navrhuje se hloubka založení nejméně 1,4m.

Při zakládání na hranici sousedního pozemku, kdy úroveň spodní stavby nově prováděného objektu je nižší než úroveň stávajícího objektu, musíme základové spáry provést ve stejné úrovni obou staveb. Základový pás vnitřní stěny musí být založen v úrovni, která odpovídá úhlu ϕ, tj. úhlu vnitřního tření zeminy (obvykle 30°až 45°). Při změně úrovně napojení základových pásů – například u podsklepené a nepodsklepené části budovy, nebo je-li část podzemního podlaží prohloubena (například kolena ústředního topení), je nutné při výškovém rozdílu základny upravit stupňovitě, u železobetonových monolitických základových pásů pak náběhem.

Stupně nebo náběhy se provádějí pod úhlem odpovídajícím druhu materiálu, ze kterého byl základ zhotoven.

Je-li základová spára umístěna v blízkosti výkopu pro vedení sítí, je nutné, aby byla umístěna v úhlu přirozené sklonitosti zeminy ϕ vedeném od spodní hrany výkopu.

HLUBINNÉ ZÁKLADY

Základy jsou vhodné tehdy, je-li únosná základová zemina ve větší hloubce a plošné základy by nebylo ekonomické, nebo vůbec možné realizovat. Podstatou hlubinného zakládání je přenést zatížení budovy pomocí železobetonového základového překladu nebo bloku do sloupů nebo pilířů, které jsou vetknuty do únosné zeminy jako opěrné.